Německo a Francie našly před summitem společnou řeč

Angela Merkel, Nicolas Sarkozy; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Sebastian Zwez.

Po dlouhém sedmihodinovém jednání nalezli včera francouzský prezident Nicolas Sarkozy s německou kancléřkou Angelou Merkel společnou pozici, s níž půjdou na dnešní mimořádný summit, který bude řešit dluhovou krizi Řecka. O překvapivé prohlášení se mezitím postaral britský ministr financí George Osborne. Fiskální unie eurozóny je podle něj nevyhnutelná.

Detaily společného postupu Angela Merkel a Nicolas Sarkozy před dnešním summitem neoznámili. Během rozhovorů, které se konaly včera v Berlíně, se k nim připojil také prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean Claude Trichet. Ten oba státy v uplynulých dnech a týdnech důrazně varoval před jakýmikoli kroky, které by mohly ratingové agentury vyhodnotit jako selhání Řecka.

Výslednou dohodu oba státníci dnes představí svým protějškům ze zemí eurozóny. Ti se v Bruselu budou snažit o nalezení takového řešení, které uklidní trhy a přestane ohrožovat dva velké státy, Itálii a Španělsko. Pokud by se do podobných potíží, jakým dnes čelí Řecko, Irsko nebo Portugalsko dostaly i tyto státy, mohlo by to podle mnohých pozorovatelů ohrozit existenci jednotné evropské měny.

Nový plán má doplnit první záchranný balíček z loňského května, v jehož rámci EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) Řecku poskytly půjčky v celkovém objemu 110 miliard eur. Druhý balíček má obsahovat nové půjčky, ale zřejmě i další nástroje. Německo a Nizozemsko, které kličkují mezi hrozbou kolapsu eurozóny a veřejným míněním, prosazují, aby se na záchraně Athén podíleli také soukromí věřitelé. Představitelé eurozóny se ale na způsobu, jakým by se měli investoři do pomoci zapojit, dosud nebyli schopni dohodnout.

Euro včera v reakci na informace o dohodě mezi Francií a Německem zareagovalo mírným posílením oproti dolaru, ale na trzích je stále patrná nervozita, neboť detaily kompromisu zatím nejsou známé, a řešení, o nichž se v uplynulých týdnech hovořilo, v sobě mohou skrývat technické a právní obtíže.

Barroso: Situace je vážná

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso včera státy neobvykle důrazně vyzval, aby na čtvrtečním summitu dospěly k přesvědčivému řešení řecké dluhové krize, jinak na to podle jeho slov doplatí světová ekonomika.

„Nikdo by neměl podléhat jakýmkoli iluzím. Situace je velice vážná a vyžaduje reakci. V opačném případě pocítí negativní důsledky všechny kouty Evropy, ale i další země,“ řekl Barroso na včerejší tiskové konferenci.

Plán, na kterém by se státníci měli dohodnout, musí podle Barrosa řešit otázku udržitelnosti veřejných financí Řecka, účast soukromého sektoru na záchraně Athén, možnost flexibilnějšího využití záchranného fondu eurozóny (EFSF), ozdravení bankovnímu sektoru a zajištění likvidity nezbytné pro chod ekonomiky.

Kancléřka Angela Merkel ale očekávání, že summit přijde s nějakým průlomovým řešením, v úterý utlumila. Čtvrteční schůzka podle ní nepřinese žádný jednorázový „zázračný“ lék. Bude prý jen dalším ze série postupných kroků, které směřují k řešení kořenů dluhové krize v Řecku a jeho nízké konkurenceschopnosti.

Dluhopisy zemí na periferii eurozóny včera na trzích posílily. Trhy totiž očekávají, že státníci dnes podpoří změnu pravidel EFSF tak, aby fond mohl na sekundárním trhu nakupovat státní obligace a zároveň by zemím, kterým (jako dnes Itálii a Španělsku) hrozí, že se dostanou do potíží, mohl poskytnout úvěrovou linku.

Čtyři návrhy

V souvislosti se zapojením soukromých věřitelů do záchrany Řecka se v současné době hovoří o čtyřech možnostech: německém plánu vyměnit soukromým investorům řecké obligace za nové s delší dobou splatnosti, francouzském plánu, který počítá s konverzí dluhopisů, jejichž splatnost se chýlí ke konci (rollover), zpětném odkupu řeckých státních dluhopisů za cenu nižší než je jejich nominální hodnota a zdaněním evropských bank (více také EurActiv 19.7.2011).

Německo a Francie dosud hájily své pozice a Evropská centrální banka tuto diskusi dále komplikovala svým důrazným varováním před jakýmkoli zapojením soukromého sektoru, který by ratingové agentury mohly vnímat jako default Řecka. Ze všech jmenovaných možností by podmínku ECB mohlo splňovat zřejmě pouze varianta bankovní daně, proti níž ale banky ostře protestují.

Německý deník Bild v odkazu na diplomatické zdroje uvedl, že se na summit zemí eurozóny chystají také šéfové velkých evropských bank včetně výkonného ředitele Deutsche Bank Josefa Ackermanna a ředitele nejmenované velké francouzské banky. Se státníky hodlají jednat o zapojení soukromého sektoru.

Summitu se zúčastní také čerstvě jmenovaná ředitelka MMF Christine Lagarde. Ta státníky vyzvala k navýšení objemu prostředků v EFSF a rozšíření jeho pravomocí tak, aby se mohl účastnit nákupů vládních obligací na sekundárním trhu a mohl zemím v potížích poskytnout úvěrovou linku. S tímto návrhem v minulosti nesouhlasilo především Německo, Nizozemsko a Finsko. Úpravu pravomocí EFSF totiž musí schválit parlamenty členských zemí a představitelé jmenovaných států se obávají, že by doma s podobnými návrhy mohli narazit. Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters sdělil, že se o návrhu znovu jedná. Zatím ale nic nepotvrdilo domněnky, že by se postoj Německa jakkoli změnil.

Soukromý sektor by se podle odhadů z oficiálních míst mohl na záchraně Řecka podílet 30 miliardami eur, což se v porovnání s celkovým objemem řeckého dluhu (340 miliard eur) jeví jako relativně malá částka. Druhý balíček má tedy zjevně sloužit k tomu, aby Řecko během několika následujících měsíců udržel nad vodou a poskytl eurozóně čas na nalezení řešení, které bude znamenat daleko výraznější odepisování pohledávek vůči Řecku.

Britský obrat: fiskální unie eurozóny nezbytná

Řada ekonomů je každopádně přesvědčena o tom, že jediný způsob, jak nalézt východisko ze současné krize eurozóny, je hlubší integrace fiskálních politik, například prostřednictvím společných záruk za dluhopisy členských zemí eurozóny nebo vydáváním společných dluhopisů eurozóny.

Něco podobného důsledně odmítá Německo. Britský ministr financí George Osborne, představitel země, která dlouhodobě vytváření dvourychlostní Evropy odmítá, včera ale na stránkách deníku Financial Times uvedl, že druhý záchranný balíček pro Řecko je pouze krokem k „nezbytné fiskální unii“ v eurozóně.

Ministr připustil, že jeho postoj staví na hlavu dosavadní logiku, s níž britská vláda odmítala vytváření dvourychlostní Evropy, ale dodal, že „nemilosrdná logika“ měnové unie velí k vytvoření těsnější fiskální unie.

„Myslím, že musíme připustit, že větší integrace eurozóny je k fungování jednotné měny nezbytná a je to v našem národním zájmu,“ uvedl Osborne. „Měli bychom se připravit na to, že to umožníme.“

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)