Německo a Francie na summitu vyzvou k daňové koordinaci

Zdroj: Council of the European Union.

Evropská unie by měla urychlit daňovou koordinaci a projednat co nejdříve návrhy na zavedení energetické daně, harmonizovaného daňového základu pro firmy nebo daně z finančních transakcí. Alespoň taková je představa, se kterou jdou na jednání lednového a březnového summitu Evropské rady Německo a Francie.

„Uvědomujeme si, že pokud chceme současnou krizi překonat, nutně k tomu potřebujeme růst, zaměstnanost a finanční stabilitu,“ stojí ve společném diskusním dokumentu, který se lednovému summitu EU chystají předložit německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Evropští státníci by se podle jejich mínění měli na summitu jasně přihlásit k podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti a ještě v roce 2012 by měli schválit alespoň několik zásadních prorůstových opatření.

Materiál, který má EurActiv k dispozici, obsahuje šest priorit, na které by se podle Berlína a Paříže měla v příštím roce Evropská unie zaměřit. Mezi tyto priority patří boj s nezaměstnaností, přístup podniků k financím, lepší využití evropských fondů, dokončení procesu posilování regulace finančních trhů, modernizace veřejné správy a podpora exportu do zemí mimo EU.

Konkrétní navrhovaná opatření ale mohou narazit na odpor partnerů. V části věnované regulaci finančních trhů například německo-francouzský materiál navrhuje urychlení procesu daňové koordinace mezi členy EU. Koordinací v daňové oblasti by se prý podpořil hospodářský růst, zlepšilo by se fungování vnitřního trhu a zabránilo by se daňovým únikům a jiným nežádoucím daňovým praktikám.

Jakékoli zmínky o daňové koordinaci však na mnoho zemí včetně České republiky působí jako „červený hadr na býka“. Česko spolu s Velkou Británií, Švédskem a Dánskem odmítá daň z finančních transakcí (FTT) stejně jako jiné novinky z oblasti daňové harmonizace. Rezolutní ne zaznívá z Prahy mimo jiné i na adresu konsolidovaného daňového základu pro výpočet daně z příjmu právnických osob (EurActiv 17.3.2011) a to i přesto, že některé podnikatelské organizace mají na věc jiný názor (EurActiv 12.7.2011).

Sarkozyho eurokampaň

Daňová harmonizace je velkým tématem především pro francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, kterému dlouhodobě leží v žaludku nízká korporátní daňová sazba v Irsku. Prezident je také jedním z nejhlasitějších zastánců zavedení daně z finančních transakcí.

Sarkozyho je třeba hledat i za návrhy, které se týkají opatření na podporu zaměstnanosti. Právě boj s nezaměstnaností patří doma ve Francii mezi klíčové body jeho předvolební kampaně.

Francouzsko-německý dokument v tomto kontextu například navrhuje, aby státy svým úřadům práce uložily, aby každému uchazeči musely do určitého data nabídnout pracovní místo, učňovskou praxi nebo rekvalifikaci. Členské státy by také měly podporovat přeshraniční mobilitu pracovníků – v pohraničních oblastech by například mohly vzniknout experimentální společné mezinárodní úřady práce, které by mohly uchazeče o práci umístit na obou stranách hranice. Podporu si podle Paříže a Berlína zaslouží také návrh Komise na zavedení tzv. evropského pracovního průkazu (EurActiv 16.11.2011).

Lepší EU fondy

Kontroverzní budou zřejmě i návrhy k „lepšímu využití“ evropských fondů (strukturálních fondů a Kohezního fondu). Německo-francouzské duo navrhuje, aby se z prostředků, které členské státy v roce 2011 nezvládly vyčerpat, vyčlenilo 25 %, které by se následně přesunuly do zvláštního „fondu pro růst a konkurenceschopnost“. Z něho by mohly čerpat prostředky jednak země, které podporu z evropských fondů čerpají, a také státy, které se potýkají s vážnými strukturálními problémy.

Z fondu by se mohly financovat pouze projekty realizované v roce 2012 a podpora by měla mít formu půjček. Projekty by navíc měly přispívat k naplňování cílů strategie Evropa 2020 a měly by mít jasný pozitivní dopad na hospodářské reformy – konkrétně by se mohlo jednat o projekty v oblastech jako inovace nebo podpora infrastruktury.

Státy by podle návrhu měly navíc dostat možnost provést úpravy ve stávajících operačních programech tak, aby programy lépe přispívaly k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti.

Materiál má charakter diskusního dokumentu, a skutečné přijetí jakýchkoli návrhů bude proto záležet i ostatních na členských státech EU. Dokument bude sloužit jako podklad nejen pro nadcházející lednový summit, ale i pro březnovou schůzku evropských lídrů.