Německá vláda chystá největší rozpočtové škrty v poválečné historii

Křesťansko-liberální kabinet Angely Merkel se po náročném dvoudenním jednání shodl na razantních opatřeních, které mají do roku 2014 přinést úspory v rozsahu 80 miliard eur. Vláda chce nalézt prostředky zejména na straně výdajů. Během nadcházejících čtyř let počítá s propuštěním až 15.000 státních zaměstnanců nebo snížením výdajů na sociální zabezpečení.

Plán německé vlády počítá s největšími úsporami od konce druhé světové války. Pokud by navrhovaná opatření schválil také parlament, může podle vládních propočtů Německo v příštím roce ušetřit 11,2 miliardy eur, v roce 2012 19,1 miliardu eur, v roce 2013 24,7 miliard a 26,6 miliard o rok později. Deficit veřejných financí by měl takto do roku 2014 klesnout pod 3 % HDP.

Přestože německý deficit nedosahuje ani zdaleka hrozivých hodnot s nimiž se potýká Řecko, Španělsko nebo Velké Británie, očekává se, že letos překročí hranici 5 % HDP.

Kromě rozpočtových pravidel eurozóny a obav z možných reakcí finančních trhů je Německo vázáno ke snižování deficitů také zvláštním zákonem, tzv. „dluhovou brzdou“, podle nějž do roku 2016 nesmí strukturální deficit veřejných financí (tj. deficit očištěný o cyklické výkyvy) přesáhnout 0,35 % HDP.

Koaliční vláda křesťanských (CDU) a svobodných (FDP) demokratů po svém ustavení v říjnu loňského roku sice původně slibovala snižování daní, ale díky krizi eurozóny a již zmíněné dluhové brzdě, své plány přehodnotila.

Musíme šetřit

„Abychom mohli v budoucnu stát na vlastních nohou, musíme do roku 2014 ušetřit zhruba 80 miliard eur,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkel po mimořádném dvoudenním jednání vládní koalice. „Poslední měsíce a příběh Řecka a dalších států eurozóny, ukazují, jak je dobrý stav financí důležitý,“ dodala.

Kancléřka věří, že se vládě podaří návrhy protlačit také parlamentem, ale poté, co její koalice přišla minulý měsíc o většinu v horní komoře parlamentu – Spolkové radě, to nebude mít jednoduché. Opoziční sociální demokraté už ostatně stačili vládní návrhy označit za útok na nejchudší vrstvy obyvatel.

A s jakými opatřeními německá koalice konkrétně počítá? V první řadě je třeba říci, že se vláda vyhnula zvyšování přímých daní a v případě DPH zrušení výjimek na některé zboží a služby, které někteří křesťanští demokraté podporovali, a před nímž řada ekonomů varovala.

Přibudou ale některé nové daně. Vláda chce například zavést „ekologickou daň“ z vnitrostátní letecké dopravy. Ročně by tak měla získat 1 miliardu eur. Další 2,3 miliardy eur ročně by do státní pokladny měly přijít ve formě daně z jaderných elektráren (respektive daně z obohaceného paliva).

Dodatečné příjmy si Angela Merkel slibuje také od zavedení celoevropské daně z finančních transakcí. Pokud by se jí na evropské úrovni podařilo prosadit, mohla by od roku 2012 do státní kasy přinášet kolem 2 miliard eur ročně. Podle deníku Financial Times ale kancléřka přiznala, že naděje na shodu ohledně zavedení transakční daně na úrovni zemí G20 není příliš velká. Dala prý ovšem najevo, že bude usilovat alespoň o dohodu v rámci EU. A kdyby se ani to nepodařilo (například přes odpor Velké Británie), pokusí se Německo o její zavedení v zemích eurozóny.

Škrty hlavně v sociálních dávkách

Největší zemětřesení se ale očekává na straně výdajů. Vláda chce do roku 2014 ušetřit ve spolkové pokladně 30 miliard eur – převážně snížením výdajů na sociální zabezpečení.

Zpřísnit se má vyplácení podpory v nezaměstnanosti a mělo by dojít ke snížení přídavků na děti nezaměstnaných rodičů nebo ke snížení odvodů na penzijní pojištění za nezaměstnané. Podobné kroky mají podle vlády nejen ušetřit výdaje státního rozpočtu, ale mají přispět i k snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných a zvýšení míry zaměstnanosti.

Ušetřit chce vláda také propuštěním až 15.000 státních zaměstnanců a uvažuje o reformě armády. Její osud je ale zatím nejistý, neboť plán, jehož součástí byl i návrh, který by znamenal propustit na 40.000 armádních zaměstnanců, při koaličních jednáních narazil a bude se jím zabývat zvláštní komise.

Hrozba hospodářskému růstu?

Kancléřka věří, že se jí s balíčkem úsporných opatření podaří dobýt zpět důvěru, o níž přišla díky sporům uvnitř vládní koalice a kvůli dlouhému otálení kolem pomoci zadluženému Řecku. Vše bude ale záležet na tom, jak se jí povede parlament a zejména Spolkovou radu, kde po regionální volbách už její koalice nemá většinu, přesvědčit.

Z úsporného plánu nejásají ani další země, jako Francie nebo Velká Británie, které v uplynulých týdnech Německo kritizovaly za to, že se chystá k přijetí opatření, která povedou k poklesu domácí poptávky a prohloubení nerovnováhy mezi zeměmi eurozóny.

Kritiku si neodpustil ani americký ministr financí Timothy F. Geithner, podle něhož by Evropa měla usilovat hlavně o růst domácí poptávky. Cesta k hospodářskému růstu nevede přes škrty ve výdajích, tvrdí Geithner.