Nečas na summitu EU: Růst není nové téma

Zdroj: Council of the European Union.

Konsolidace veřejných financí a podpora hospodářského růstu se navzájem nevylučují. Česká vláda ale nebude podporovat cestu fiskální stimulace a umělého zvyšování výdajů za cenu krátkodechého hospodářského růstu. Na včerejším večerním summitu vrcholných představitelů EU to řekl premiér Petr Nečas.

Premiér Petr Nečas trvá na tom, že „téma růstu nebylo objeveno až po francouzských volbách“, jak by se prý mohlo z mediálních výstupů zdát. „V závěrech březnové Evropské rady je růst zmíněn 34 krát. Není to nic, čím by se Evropská rada nezaobírala. Není to nové téma,“ dodal na tiskovém brífinku po jednání evropských státníků.

Podle ministerského předsedy nejsou hospodářský růst a konsolidace veřejných financí v protikladu. „Udržitelný růst musí být ale postaven na zdravých veřejných financích. V tomto ohledu je Česká republika v hlavním evropském proudu,“ uvedl premiér.

Právě podpora hospodářského růstu byla hlavním tématem neformálního summitu, který do Bruselu na včerejší večer svolal předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Po letech, kdy hlavním imperativem evropské protikrizové politiky byly úspory a strukturální reformy, zdůrazňuje nyní Evropa nutnost přijmout opatření, která podpoří hospodářský růst.

O tom, že je třeba znovu nastartovat hospodářský růst Evropské unie a eurozóny není pochyb a shodne se na tom evropská levice i pravice, zadlužené státy na periferii i státy, jejichž veřejné finance jsou v relativně dobré kondici. Otázkou ale je, kudy by se podpora hospodářského růstu měla ubírat, zda spíše cestou strukturálních reforem (jak prosazují středopravé vlády v Německu, České republice nebo i sama Evropská komise) nebo cestou dalších výdajů a zadlužování (tyto hlasy je slyšet především z jižního křídla eurozóny a nejnověji z Francie).

Růstovou agendu se nyní snaží nastolit také nový francouzský prezident François Hollande. Ten už v předvolební kampani sliboval, že na evropské úrovni bude usilovat o znovuotevření fiskální dohody (v ČR známé pod označením dohoda o rozpočtové odpovědnosti) a její doplnění o prorůstová opatření (v podání Hollanda spíše na výdajové straně).

Německá kancléřka Angela Merkel ale razí cestu úspor a strukturálních reforem a stále trvá na tom, že pokud jde o otevírání dohody, „není o čem diskutovat“.

Ano projektovým obligacím

Na programu jednání evropských lídrů byly ve středu především kroky, které je pro podporu hospodářského růstu možné učinit na evropské úrovni.

Státníci potvrdili dohodu o vytvoření pilotního projektu tzv. projektových obligací. Z projektových obligací by EU podporovala infrastrukturní projekty, jako je například výstavba dopravních, energetických a telekomunikačních spojení. Základem pilotu projektových obligací by byla částka 230 miliard eur, kterou by státy uvolnily z unijního rozpočtu. EU chce v první fázi otestovat, jak by projektové obligace přijaly trhy. Pokud by byly úspěšné, po roce 2013 by se mohly stát pevnou součástí evropského sedmiletého rozpočtu (EurActiv 23.5.2012).

Pilotní projekt projektových dluhopisů podpořilo Česko navzdory tomu, že vláda nevěří, že půjde o jakkoli zásadní nástroj. „Nejsme nadšenými zastánci, ale pilotní projekty tolerujeme. Pokud projektové obligace zafungují, nikdo není tak zaslepený, aby byl dopředu proti nim,“ uvedl premiér.

Myšlence, že by projektové obligace mohly v případě investic do infrastrukturních projektů v budoucnu částečně nahradit chybějící finance ze státního rozpočtu, ale Nečas nevěří.

Jednalo se také o možném navýšení kapitálu Evropské investiční banky nebo uvolnění nevyužitých peněz ze strukturálních fondů na prorůstová opatření. Jednání mají pokračovat na řádném červnovém summitu Evropské rady, který se uskuteční ve dnech 28.-29. června 2012

Řecký stín

Přestože se původně na summitu měla řešit pouze otázka podpory hospodářského růstu v zemích Evropské unie a eurozóny, s plány politiků (jako už v minulosti mnohokrát) zahýbaly události v Řecku.

Poté, co v předčasných volbách propadly dvě hlavní strany, které podporovaly úsporná opatření obsažená v posledním záchranném balíčku EU a MMF, a stranám se nepodařilo sestavit novou vládu, půjdou Řekové k volebním urnám 17. června znovu. Podle předvolebních průzkumů ale před volbami v zemi roste podpora pro radikální levicovou koalici SYRIZA, jejíž lídr Alexis Tsipras škrty a reformy ordinované mezinárodními věřiteli odmítá (EurActiv 17.5.2012). Tsipras dokonce pohrozil, že pokud v případě jeho vítězství eurozóna nebude chtít s Athénami jednat o úpravě podmínek záchranného programu, svolá referendum, v němž občané rozhodnou, zda si přejí euro nebo návrat k drachmě.

Bez ohledu na tato prohlášení představitelé EU dali ale i tak v minulosti najevo, že pokud nová řecká vláda dohodnuté reformy nepodpoří, mohou Athény na další půjčky zapomenout. Pokud by EU a MMF přestaly Řecku půjčovat, jeho bankovní systém se zhroutí a Athény budou nuceny zavést samostatnou měnu.

Světoví i evropští politici se ale obávají, že pokud by k vystoupení země z eurozóny došlo, problémy se přelijí do dalších ohrožených zemí, zejména Španělska a Itálie, které se potýkají s rostoucími náklady na financování veřejných rozpočtů. Největší obavy v tuto chvíli vyvolává právě Španělsko, které se nachází v recesi a jehož bankovní sektor potřebuje pořádnou finanční injekci. Objem špatných půjček se odhaduje na víc než 180 miliard euro a hovoří se o tom, že takovou zátěž vláda v Madridu sama neunese.

Obavy z řeckého exitu proto ovlivnily i včerejší schůzku evropských státníků. Příležitost přijít v kontextu posledního vývoje v eurozóně se svými návrhy – diametrálně odlišnými od toho, co dosud prosazovaly některý státy v čele s Německem – si nenechal včera ujít francouzský prezident, socialista François Hollande. Pro něj byla včerejší večeře evropských premiérů a politiků první velkou šancí, jak výrazně zasáhnout do způsobu řešení evropské dluhové krize.

Eurobondy zpět na jídelníčku

Hollande pozornost Evropy znovu obrací k eurobondům, společným dluhopisům eurozóny, za které by společně ručili všichni členové měnové unie (EurActiv 21.5.2012). Státům na periferii by se tím výrazně ulevilo, neboť riziko případného nesplacení by se rozložilo po celé Evropě a úroky, za něž si tamní vlády půjčují, by klesly. Úrok by se naopak zvýšil zemím jako je Německo.

Německo a další země na severu eurozóny (mimo jiné i z tohoto důvodu) s eurobondy důrazně nesouhlasí.

Berlín trvá na tom, že sdílením garancí za společné dluhopisy by se vytratil důležitý mechanismus, který nutí členské státy k rozpočtové disciplíně. Pokud hrozí, že finanční trhy zemi potrestají za příliš uvolněnou rozpočtovou politiku vysokými sazbami, vlády se podle Německa budou chovat odpovědněji.

S tím souhlasí i Nečas. „Česká republika je mezi těmi, co se na eurobondy tváří skepticky. Jsme přesvědčeni, že by to vedlo k morálnímu hazardu ze strany některých zemí a k rozvolnění fiskální disciplíny,“ uvedl.

Německo se svým postojem ale po francouzských volbách a také poté, co eurobondy nedávno podpořil italský premiér Mario Monti, v Evropě ztrácí pozice. K přechodu společných dluhopisů eurozónu navíc začátkem tohoto týdne vyzvala OECD a nepřímo i výkonná ředitelka MMF Christine Lagarde.

Mezi dalšími Hollandovými návrhy, o nichž se zřejmě bude v následujících týdnech hodně mluvit, je úprava pravidel trvalého záchranného fondu ESM. Ten má začít fungovat od 1. července 2012 a podle dřívější dohody (EurActiv 30.3.2012) bude dočasně  působit souběžně se záchranným fondem EFSF. Z fondu se má financovat záchrana zemí, které se podobně jako v minulosti Řecko, Irsko nebo Portugalsko ocitnou v potížích. Hollande ale požaduje, aby se prostředky fondu daly použít na rekapitalizaci národních bankovních sektorů.

Francouzský prezident na jednací stůl vrátil i daň z finančních transakcí (FTT), kterou v před více než třemi měsíci odmítla Velká Británie a k níž má výhrady i Česká republika. Shodou okolností právě včera Evropský parlament výraznou většinou poslanců vznik FTT podpořil.