Národní rozpočty zemí eurozóny budou pod dohledem Komise

Zdroj: Evropská komise.

Evropská komise bude schvalovat návrhy rozpočtů zemí eurozóny. V případě, že podle ní nebudou vyhovovat pravidlům EU, bude požadovat změny. Tento týden (20. února) se na tom dohodli zástupci Rady EU s europoslanci. Nová pravidla obsažená v tzv. dvojbalíčku budou platit od března.

Dosažená dohoda ukončila měsíce snah o nalezení kompromisu v otázce evropského rozpočtového dohledu. Nové pravomoci Evropské komise by měly posílit rozpočtovou disciplínu eurozóny a předejít dalším dluhovým krizím.

„Kdybychom tato pravidla měli již před třemi lety, vyhnuli bychom se problémům, kterým v současnosti čelí některé státy a které ohrozily celou eurozónu, protože by bylo možné jednat včas, rychle a chytře,“ řekl zpravodaj Evropského parlamentu pro země ve vážných finančních problémech Jean-Paul Gauzès (EPP).

Podobně to vidí i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (S&D). „Tyto nové zákony jsou klíčem k budování silnějšího hospodářského vládnutí eurozóny a k posilování obrany EU vůči dalším ekonomickým krizím,“ okomentoval dohodu.

Nový zákon hospodářského vládnutí EU doplní stávající rozpočtová pravidla zemí eurozóny, jež byla zavedena na konci roku 2011. Za překročení hranice deficitu a dluhu je možné potrestat stát finančními sankcemi.

Komise může podle nové dohody vrátit návrh rozpočtu vládě s doporučeními na jeho přepracování ještě před jeho schvalováním národním parlamentem. Bude také možné spustit přísný dohled nad zemí, která bude „ohrožena finančními potížemi“.

Dohoda by měla být formálně schválena v březnu. Evropská komise tedy bude posuzovat rozpočty států na rok 2014, přičemž návrhy by jí měly vlády zaslat do 15. října tohoto roku. Na postup Komise pak budou dohlížet členské státy a Evropský parlament.

Důraz na růst

Europoslanci požadují, aby se posudky Evropské komise zaměřily hlavně na zajištění růstu. Škrty by se tedy neměly týkat investic s růstovým potenciálem. Pokud Komise bude žádat snížení rozpočtu, nesmí se dotknout investic do vzdělání a zdravotní péče.

„Úsporná opatření nepřinášejí očekávané výsledky, takže ta nemůžou být jedinou součástí naší odpovědi na krizi. Musíme přehodnotit naše krátkodobé cíle tak, aby lépe reflektovaly hospodářský růst,“ řekla zpravodajka tzv. dvojbalíčku Elisa Ferreirová (S&D).

Dohoda je kompromisem, který ukončil dlouhá jednání mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí. Jejich spor spočíval hlavně v otázce vytvoření evropského záchranného fondu, jenž by měl zahrnovat i vzájemné ručení za dluhy a vydávání společných dluhopisů. Tomu odporuje hlavně německá vláda a několik dalších zemí eurozóny. Přejí si to naopak levicové a liberální frakce europoslanců.

Kompromisním řešením se vytvoření fondu odkládá s tím, že se otázkou následující rok bude zabývat skupina expertů. Výsledky své analýzy předloží v březnu 2014. Evropská komise by případně návrh na vytvoření fondu předložila před koncem současného mandátu, tedy do června 2014.