Napětí vrcholí: večer budou známy výsledky zátěžových testů

Dnes v 18 hodin budou zveřejněny dlouho očekávané výsledky zátěžových testů evropských bank, které mají napovědět, jak by si poradily s případným hospodářským poklesem nebo nesplácením některých státních dluhopisů. Ministři financí EU ještě včera po telefonu koordinovali další postup.

Stress testy velmi pravděpodobně odhalí problémy u některých finančních ústavů v Německu, Itálii, Řecku nebo Španělsku, shodují se krátce před zveřejněním výsledků experti. Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS) má zveřejnit výsledky dnes v 18 hodin, tedy až po uzavření evropských trhů.

Představitelé jednotlivých členských států včera nebyli ochotni k plánům jednotlivých vlád cokoliv bližšího sdělit. Zatím je zřejmé jen to, že kompletní metodologie, podle níž byly testy prováděny, se zveřejní ještě několik hodin před finálními výsledky.

Důvod je jednoduchý: dokázat pochybovačným trhům, že jejich kritéria byla tvrdá. K tomu se včera přidal ještě tlak Mezinárodního měnového fondu (MMF), který volá po větší transparentnosti pravidel testů a jejich rozšíření i na další banky (nyní se jich účastní 91, tedy dvě třetiny celého sektoru).

Ministři na včerejší telekonferenci také diskutovali o tom, že by evropské banky měly detailně rozkrýt strukturu státních dluhopisů, které mají ve svých aktivech. To by podle MMF i mnoha odborníků nejvíce přispělo k odhalení skutečného stavu, v jakém se finanční instituce nacházejí.

Už žádné injekce, prosím

Otázkou nicméně zůstává zejména to, jak vlády některých evropských států zareagují na případnou zprávu, že na tom jejich banky nejsou dobře. Analytici se shodují, že se budou „zuby nehty“ bránit čerpání dalších veřejných prostředků ve prospěch bank. Voliči po celé Evropě by takovou zprávu jistě přijali – v době všeobecného „utahování opasků“ – velmi nelibě.

Podle analytika Sony Kapoora se tak jednotlivé země budou spíš snažit využít již existující nástroje pro rekapitalizaci bank, jako je například německý fond SoFFin (volných prostředků je v něm ještě dost), nebo budou „lepit díry“ v rozvahách bank pomocí vládních garancí úvěrů.

„Transfer vládních peněz ve formě čerstvého kapitálu bude opravdu až poslední možností,“ řekl EurActivu Kapoor.

Nejen cajas a landesbanken pod palbou

I nejčerstvější odhady možných výsledků stress testů potvrzují, že velké evropské banky jimi projdou. Problémy ale mohou mít některé menší finanční ústavy, které nejsou kótované na burze. Například podle odhadů Citigroup budou německé regionální Landesbanken potřebovat na nápravu svých bilancí zhruba 11 miliard eur. To by ale neměl být problém: ve zmiňovaném SoFFinu zbývá na tyto účely ještě 51 miliard eur.

Barclays Capital uvedl, že celkové náklady na rekapitalizaci německých, řeckých a španělských bank se budou pohybovat okolo 85 miliard eur. Přibližně 35 miliard padne na německé, stejně jako španělské finanční ústavy; necelých devět miliard poputuje do Řecka, tvrdí tento odhad.

Rakouská banka Macquarie ve středu zveřejnila seznam finančních institucí, které by podle ní nezvládly čelit vnějším šokům. Jsou mezi nimi například německá Postbank, Banco Popolare z Itálie, BCP z Portugalska nebo španělská Sabadell. Na seznamu figuruje také čtyřlístek řeckých bank.

Jedinou bankou, o níž se jistě ví, že testy CEBS neprošla, je německá Hypo Real Estate, která nedávno požádala SoFFin o kapitálovou injekci ve výši dvou miliard eur. Podle analytiků by nemuselo z 91 bank projít zhruba 10.

České finanční domy na seznamu testovaných nefigurují – jsou tam pouze jejich zahraniční „matky“: rakouská Erste Group (Česká spořitelna), francouzská Societe Generale (Komerční banka) a belgická KBC (ČSOB). V zátěžovém testu českých bank, který ČNB zveřejnila v polovině června, však všechny domácí finanční instituce uspěly na výbornou. Podle neoficiálních informací testy CEBS už úspěšně prošla i KBC.