Na summitu se bude mluvit o novém komisaři pro rozpočty eurozóny

Wolfgang Schäuble, německý ministr financí; zdroj: Rada EU.

Hlavním tématem zítřejšího summitu by měla být příprava na žádost Španělska o pomoc a diskutovat by se mohlo i o možnosti rozšíření Komise o nového člena, který by dohlížel na rozpočty zemí platících eurem. Podle agentury Reuters by tato témata mohla zastínit původní plánovanou agendu, podle které se evropští lídři měli věnovat především bankovní unii a prohlubování hospodářské a měnové unie.

Zítra (18. října) začíná dvoudenní zasedání Evropské rady. Pravidelný summit, který se koná v Bruselu minimálně dvakrát za půl rok, se uskuteční jen necelé dva týdny po zavedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), záchranného fondu finanční pomoci pro země eurozóny.

A právě další opatření, která by se týkala záchrany zemí s eurem, by měla být pro evropské lídry hlavním tématem. Diskutovat by se totiž mělo o možnosti vytvoření dalšího portfolia v rámci Evropské komise. Nový komisař by měl na starosti dohled nad národními rozpočty zemí eurozóny.

„Musíme udělat další velký krok k vytvoření fiskální unie,“ prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který je velkým stoupencem tohoto opatření.

Podle Schäubleho by nový „měnový komisař“ měl mít pravomoc k odmítnutí vnitrostátních rozpočtů, které by neodpovídaly striktním fiskálním pravidlům eurozóny. Zatím však není jasné, zda by v jeho kompetenci bylo také udělování pokut.

Pomoc jižnímu křídlu

Bruselská jednání by podle agentury Reuters měla být ovlivněna především faktem, že se Madrid chystá v nejbližších týdnech požádat o pomoc v hodnotě přibližně padesáti miliard eur. Učinit by tak mohl už po víkendových komunálních volbách.

Podle některých unijních úředníků existuje šance, že by se po hlavním setkání evropských špiček mohl konat oddělený mítink, kterého by se účastnili pouze lídři sedmnácti zemí eurozóny. Jednat by měli právě o problémech jihoevropských zemí, konkrétně Řecka, Kypru, Itálie a již zmíněného Španělska.

Již v minulosti se jednalo i o možnosti, že by se nadcházející summit mohl dohodnout na vzniku speciálního rozpočtu pro země platící eurem, který by byl oddělen od dlouhodobého rozpočtového rámce Evropské unie. Podle plánu jeho podporovatelů by se díky němu eurozóna mohla posunout směrem k integrovanému rozpočtovému rámci. 

Zablokuje ČR bankovní unii?

Kvůli novým tématům je tedy pravděpodobné, že by se do pozadí mohla dostat otázky prohlubovaná hospodářské a měnové unie a zavedení bankovní unie.

Právě jednotný bankovní dohled je přitom pro českou delegaci jedním z nejočekávanějších témat (EurActiv 13.9.2012). Premiér Petr Nečas na dnešním tiskové konferenci totiž prohlásil, že pokud bude předložena ke schválení v současné podobě, plánuje ho vetovat. 

„Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním,“ uvedl premiér.

Na možnosti vytvoření bankovní unie se společně například s možností vytvoření prorůstového paktu, jehož prostřednictvím by do unijní ekonomiky mělo přitéct 120 miliard eur, dohodli evropští lídři na posledním zasedání Evropské rady, které se konalo na konci června letošního roku (EurActiv 29.6.2012).

(EurActiv/Reuters)