Mlha nad stress testy se rozplývá

Zdroj: Evropská rada

Podle dobře informovaných zdrojů z Bruselu je už jasno ohledně kritérií zátěžových testů evropských bank i toho, že výsledky budou zveřejněny tento pátek odpoledne. Většina pozorovatelů předpokládá, že velké unijní banky zabodují, problém může nastat s malými.

Jak už jsme vás informovali na začátku července (EurActiv 1.7.2010), klíčovým kritériem pro určení „zdraví“ finančních ústavů bude, zda banky udrží poměr základního kapitálu k celkovým aktivům (Tier 1 capital ratio) nad hranicí 6 %, i pokud by došlo k dalšímu propadu ekonomiky. Dobře informovaný zdroj to potvrdil minulý pátek.

Zátěžové testy budou zkoumat připravenost 91 evropských bank (tedy dvou třetin celého sektoru) na další otřesy na finančních trzích a hospodářský pokles. Jasněji je už i okolo zveřejňování výsledků zátěžových testů. Všechny zkoumané banky by s nimi měly přijít tento pátek přesně v 16.00 GMT (tedy v 18 hodin letního středoevropského času); hned minutu nato Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (Committee of European Banking Supervisors, CEBS) zveřejní souhrnné výsledky testů.

Proč zrovna v pátek odpoledne? Podle pozorovatelů poskytne víkend finančním trhům dostatek času na „strávení“ výsledků a jednotlivým vládám dá dostatečný prostor pro představení nápravných opatření (pokud jich bude třeba).

Evropské finanční instituce v posledních 18 měsících řádně zapracovaly na vylepšení své kapitálové přiměřenosti. Všechny významné evropské banky by tak měly zmiňované 6% hranice (poměr základního kapitálu k celkovým aktivům) dosáhnout, a to i v případě ekonomického poklesu. Banky budou testovány na situaci, kdy dojde k odchylce (směrem dolů) tří procentních bodů ve vývoji HDP oproti prognóze Evropské komise, a to v následujících dvou letech.

Toto kritérium však zdaleka nebude jediné. Banky budou muset také prokázat, zda by se dokázaly vyrovnat s nesplácením některých státních (například řeckých) dluhopisů. Jaká konkrétně zde budou kritéria, však zatím jasné není.

O detailech zátěžových testů budou vysocí úředníci Evropské komise, Evropské centrální banky a jednotlivých členských států diskutovat ještě ve čtvrtek 22. července, tedy den před zveřejněním finálních výsledků.

Klid především

Politici a bankéři mezitím hýří optimismem. Například šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn se nechal slyšet, že mezi „velkými jmény“ problémy neočekává, u těch menších už si ale tak jistý není.

„Mám pocit, že výsledek bude uklidňující, ukáže, že všechny velké evropské banky stojí na solidních základech, které vydrží každé zemětřesení,“ uvedl Strauss-Kahn ve francouzské televizi. Podobně se vyjádřil i šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker. „Neočekávám žádné velké katastrofy,“ řekl.

Analytici o podobném výsledku mluví už několik týdnů. Mají k němu ovšem jeden dovětek: Pokud všechny velké banky testy projdou, asi byla kritéria testů nastavena příliš mírně (EurActiv 12.7.2010).

„Jestliže Evropa touží po snadném řešení a řekne, že pouze několik španělských cajas nebo německých landesbanken (specifické regionální banky, pozn. red.) testy neprošlo a zbytek je v pohodě (…) pak to nejsou opravdové zátěžové testy,“ myslí si Arturo de Frias, analytik londýnské společnosti Evolution Securities.

Podle finančního šéfa americké Citigroup Johna Gerspacha však evropské banky potřebují „dodat sebevědomí“. „Je to důležité pro stabilitu celého systému (…) a zklidnění trhů,“ uvedl.

Regiony volají SOS

Původně se stress testy měly zaměřit pouze na 25 největších evropských bank, ovšem poté, co se vyrojily spekulace o „zdraví“ německých regionálních landesbanken nebo španělských „kampeliček“ cajas, se seznam testovaných institucí rozrostl skoro na čtyřnásobek.

Právě zde může být kámen úrazu. Landesbanken ani cajas se podle analytiků nedostává kapitálu – každému z těchto sektorů chybí podle odhadů minimálně 30 miliard dolarů.

Naopak problematické Řecko vyjde z testů pravděpodobně bez problémů. „Mám tušení, že všech šest řeckých bank, které se testů účastní, jimi projde se ctí,“ uvedl George Provopoulos, guvernér řecké centrální banky. Podobně se vyjádřil i jeho irský protějšek Patrick Honohan, který se pochlubil, že irské finanční instituce už úspěšně prošly domácími testy, které byly tvrdší než ty od CEBS.

České banky na seznamu testovaných nefigurují – jsou tam pouze jejich zahraniční „matky“: rakouská Erste Group (Česká spořitelna), francouzská Societe Generale (Komerční banka) a belgická KBC (ČSOB). V zátěžovém testu českých bank, který ČNB zveřejnila v polovině června, však všechny domácí finanční instituce uspěly na výbornou. Podle neoficiálních informací testy CEBS už úspěšně prošla i KBC.

(EurActiv s Reuters.)