Ministři v pasti. Chystá se další vlna stress testů

zdroj: Rada EU.

Evropská unie se připravuje na další kolo zátěžových testů evropských bank. Členské země se ale zatím nemohou shodnout, zda by se banky měly testovat také na likviditu a expozici vůči státním dluhům. Podle analytiků jsou ministři v pěkné kaši – problémy mohou nastat jak v případě, že obě kritéria do testů zahrnou, tak ve chvíli, kdy tak neučiní.

Ministři financí dnes během pracovní snídaně měli v plánu jednat o dalším kole bankovních zátěžových testů. Jde se o další pokus jak obnovit důvěru na finančních trzích. Podle interních poznámek, do nichž měl EurActiv možnost nahlédnout ještě před začátkem schůzky, měli ministři řešit, jak přísné by vlastně testy měly být.

Podle analytiků se ministři ocitli ale mezi mlýnskými kameny – pokud by testy pro banky nedopadly dobře, může si to vyžádat další půjčky ze strany EU nebo dokonce rozsáhlou restrukturalizaci bankovního sektoru.

Podle zdrojů se ministři zatím nemohou shodnout, jak by měly výsledky zátěžových testů vypadat. Jak navíc z poznámek vyplývá, zatím mají jen velmi mlhavou představu o tom, jak by testy měly probíhat a co dělat v případě, že banky budou potřebovat pomoc.

Státní dluhy?

Z poznámek je zjevné, že členské země nejsou v otázce, jak měřit expozici bank vůči státním dluhům zajedno. Zároveň není jasné, zda by se v testech měla sledovat obchodní nebo bankovní portfolia bank. Poslední testy, jejichž výsledky EU zveřejnila v červenci 2010, analytici ostře kritizovali za to, že vycházely pouze z bankovních portfolií.

Součástí obchodních portfolií jsou likvidnější cenné papíry. Bankovní portfolia naproti tomu ukazují přehled aktiv, které banka hodlá držet až do doby splatnosti.

Ačkoliv se v poznámkách zdůrazňuje, že je třeba vytvořit přesvědčivé „pojistky“ pro případ, že banky v testech propadnou, ani zde ministři nemají jasno. Podoba záchranné sítě je tak zatím ve hvězdách.

Podle analytiků by se měli ministři připravit na nejhorší a měli by se začít zabývat možnou restrukturalizací ekonomik a bank, zejména pokud jde o Řecko.

„Jediným řešením by bylo připravit se souběžně se stress testy na restrukturalizaci Řecka,“ říká Sony Kapoor, bývalý zaměstnanec Lehman Brothers a zakladatel think-tanku ReDefine.

„Regulátoři nemají na vybranou. Pokud do zátěžového testu nezahrnou riziko restrukturalizace řeckého dluhu, testy jednoduše nebudou přesvědčivé. Pokud jej do testů zahrnou, může to být interpretováno jako oficiální uznání potřeby restrukturalizovat a trhy to vyděsí,“ dodal Kapoor.

Likvidita?

Také otázka, zda banky testovat na likviditu, nemá zatím jasnou odpověď. V poznámkách se dočteme, že nejmenované země mají „rezervovaný (postoj) k výsledkům možného testování na riziko likvidity“.

Mluvčí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), který má na evropské úrovni na průběh zátěžových testů dohlížet, trval na tom, že se likvidita bank bude testovat odděleně od plánovaných stress testů.

Ministři se navíc údajně nemohou shodnout, zda by test likvidity měl reflektovat také možnou pomoc ze strany centrálních bank, zejména Evropské centrální banky (ECB), která bankám, jež se ocitly v potížích, od počátku krize v roce 2008 soustavně dodává chybějící likviditu.

Analytici upozorňují, že pokud by se do testů likvidity nezahrnula role Evropské centrální banky, nemusela by jimi projít řada irských, řeckých, portugalských, španělských, ale i německých a francouzských bank.

„Ministři jsou v háji bez ohledu na to, jestli to udělají nebo ne. Právě proto ta diskuse začíná být opravdu zneklidňující,“ dodal Kapoor.

Loňským testem neprošlo pouze sedm bank z 91. Byla mezi nimi německá Hypo Real Estate, řecká ATEbank a pětice španělských regionálních záložen (cajas).

Madrid svým bankám půjčil zhruba 10,6 miliard euro. Irské banky (jež mimochodem posledním testem bez výjimky prošly) dostaly od ECB 130 miliard eur a od irské centrální banky dalších 50 miliard eur.

Výsledky dalšího kola zátěžových testů má EBA zveřejnit začátkem června.