Ministři se dohodli na pracovní době

Zdroj: CreativeCommons.org

Ministři práce včera dospěli více než po roce ke kompromisu, který stanovuje maximální pracovní dobu a posiluje práva osob, které jsou zaměstnávány na omezenou dobu prostřednictvím pracovních agentur. Komise tak bude moci brzy představit svůj komplexní balíček v sociální oblasti.

Pracovní doba by podle kompromisu dosaženého na včerejší Radě neměla v průměru překročit 48 pracovních hodin týdně. Zároveň by ale měla být dostatečně flexibilní, aby ti, kteří chtějí pracovat déle mohli pracovat přesčas.

Ministři se dohodli teprve ve chvíli, kdy Španělsko a další země stáhly své námitky vůči výjimce o níž usilovala Velká Británie a podle níž mohou zaměstnanci pracovat týdně až 60 hodin.

Určitou zárukou, že firmy nebudou své zaměstnance tlačit k tomu, aby podepsali dokument, že souhlasí s prací přesčas, je opatření, podle nějž zaměstnanci nebudou smět podobný dokument podepsat během prvního měsíce v zaměstnání a zaměstnavatel je za to nesmí nijak penalizovat. Evropská unie prosazovala omezení poté, co průzkum ukázal, že třetina britských zaměstnanců podobný dokument podepsala.

Kompromis se nelíbil Španělsku, Belgii a Řecku a označily jej za krok zpět od evropského cíle dosáhnout lepších sociálních záruk pro zaměstnance. Většina členských zemí byla ale s návrhem spokojená.

Britský ministr pro podnikání John Hutton popsal výsledek dvanáctihodinového jednání jako „velmi dobrou dohodu pro Británii“. Návrh ovšem čeká ještě těžká bitva v Evropském parlamentu, který o něm má hlasovat v druhé polovině tohoto roku.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas dohodu o pracovní době uvítal, neboť České republice podle něj pomůže vyřešit problémy s přesčasy, zejména ve zdravotnictví. Směrnice definuje pohotovost jako dobu, kterou zaměstnanec stráví aktivní prací, tj. ne dobu, kdy je sice k dispozici, ale nepracuje. Zaměstnanci budou podle směrnice moci sice pracovat „pouze“ 48 hodin týdně, ale po započtení pohotovosti může být tato doba prodloužena na 60 až 65 pracovních hodin týdně.

Nečas podle ČTK uvedl, že bez takového opatření by mzdové náklady ve zdravotnictví prudce stouply.

Slovinská ministryně pro práci, rodinu a sociální otázky Marjeta Cotman, jejíž země předsedá až do konce června Evropské unii, uvedla: „Podařilo se nám nalézt rovnováhu mezi jistotou zaměstnání v případě takových pracovníků a flexibilitou na trhu práce. Směrnice o pracovní době zavádí na jedné straně flexibilní pracovní dobu, na druhé straně zajišťuje ochranu práv zaměstnanců.“

Francouzský ministr práce Xavier Bertrand, jehož země s kompromisem souhlasila po čtyřech letech sporů s Velkou Británií, uvedl, že půjde do budoucna o „posílení záruk evropských zaměstnanců“. Vyzval dále své protějšky, aby „zdvojnásobili své úsilí“ k získání souhlasu evropských zákonodárců.

Ministři během jednání dosáhli také dohody, která posiluje práva osob, které dočasně zaměstnávají firmy prostřednictvím pracovních agentur. Tito pracovníci by podle dohody měli mít stejná práva jako ostatní zaměstnanci pracující ve firmě na stálo (tj. právo na dovolenou nebo nemocenskou, apod.). Díky velkému lobbyingu ze strany Velké Británie budou mít však dočasně zaměstnaní pracovníci stejná práva až po uplynutí 12 týdnů. Evropská komise přitom navrhovala šest týdnů.

V případě České republiky mají dočasně zaměstnané osoby stejná práva jako stálí zaměstnanci již od prvního dne.