Členské státy definitivně rozhodly o připojení Estonska k eurozóně

Estonsko se od 1. ledna 2011 stane sedmnáctou zemí eurozóny. Zemi, které se i navzdory hlubokému hospodářskému propadu podařilo v loňském roce udržet deficit veřejných financí v mezích daných Maastrichtskými kritérii, dali včera svůj končený souhlas ministři financí EU. Estonci svou měnu nahradí v kurzu 15,6466 korun za euro.

Posvěcení na dlouhou dobu zřejmě posledního rozšíření eurozóny bylo na včerejším zasedání ministrů financí v Radě Ecofin pouze formalitou. Své ano mu prostřednictvím konvergenční zprávy dala již v první půli května Evropská komise (EurActiv 13.5.2010) a souhlas s přijetím eura k 1. lednu 2011 v červnu vyjádřili také Evropský parlament, ministři financí eurozóny a Evropská rada.

V době, kdy eurozónou zmítá krize důvěry vyvolaná obavami z hospodaření některých členských států v čele s Řeckem a kdy se Evropa pomalu začíná otřepávat z ekonomické recese, patří malá pobaltská země mezi premianty. Estonsku v loňském roce navzdory obrovskému propadu ekonomiky o 14,1 % (hůře už na tom byla pouze Litva a Lotyšsko) podařilo schválit úsporná opatření, díky nimž se deficit veřejných financí (1,7 % HDP) pohodlně vešel pod 3% hranici danou Maastrichtskými kritérii, která země musí splnit před svým vstupem do eurozóny.

Země navíc dluží nejméně z celé EU (v loňském roce pouhých 7,2 % HDP). To vše ve chvíli, kdy evropské země v průměru hospodařily se schodkem 6,8 % HDP a veřejné pokladny měly na krku dluhy v průměrné výši 72,6 % HDP. Pakt stability a růstu (stejně jako kritéria pro přijetí eura) přitom povoluje maximálně 60% zadlužení.

Potíže Estonsko nemá ani s plněním zbývajících kritérií. Průměrná míra inflace činila v referenčním období klíčovém pro rozhodnutí o přistoupení k euru 0,7 %, tedy méně než průměrná inflace tří členských zemí s nejnižší mírou inflace, která se tou dobou pohybovala na úrovni 1 % (adept na přijetí eura nesmí přitom tuto míru přesáhnout o více než 1,5 procentního bodu). V letošním roce by podle odhadů estonského ministerstva financí míra inflace neměla přesáhnout 1,1 %.

Kritérium úrokových sazeb Komise ve své konvergenční zprávě nebyla schopná posoudit, neboť země nebyla v minulosti díky rozpočtovým přebytkům nucena vydávat žádné vládní dluhopisy. Komise se proto omezila na konstatování, že v této otázce Estonsku důvěřuje.

A konečně pokud jde o účast v mechanismu směnných kurzů známém pod označením ERM II, Estonsko do něj vstoupilo již před šesti lety (kritéria přitom požadují minimálně dvouletou účast). Za celou tuto dobu nedošlo k žádnému výraznému odchýlení od centrálního kurzu stanoveném v roce 2004 na úrovni 15,6453 estonských korun za euro.

Ministři financí včera také rozhodli, že konverzní kurz, za který Estonci smění v lednu 2011 své koruny bude činit 15,6466 korun za euro, což odpovídá současnému středovému kurzu.

Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves podle zpravodajského portálu Baltic Reports věří, že euro ekonomice přinese „stabilitu v obchodních vztazích“ a ukáže Estonsko jako „spolehlivého partnera“. Ilves ovšem zároveň připomněl, že na euro nelze spoléhat jako na „zázrak, který zčistajasna vyřeší všechny naše potíže a zachrání nás od hospodářského propadu“.

Stejný zdroj cituje také průzkum veřejného mínění provedený společností TNS. Euro se podle něj mezi občany příliš jednoznačné podpoře netěší. Přechod na novou měnu podporuje méně než polovina dotázaných. Řada Estonců se totiž obává, že s sebou euro přinese zdražení, a to v době, kdy díky krizi došlo k poklesu výše průměrného platu.

Estonsko bude v každém případě na dlouhou dobu zřejmě posledním státem, který se ke klubu zemí používajících euro připojí. Zbývající státy se dnes potýkají s neutěšeným stavem svých veřejných pokladen a přistoupení k euru je pro ně hudbou budoucnosti. 

Některé, jako Česká republika, navíc opatrně vyčkávají jak se eurozóna se současnou krizí důvěry popere. Nečasova vláda se s ohledem na "stávající vývoj" rozhodla termín přijetí eura nestanovovat. V koaliční smlouvě uzavřené v pondělí mezi ODS, TOP09 a Věcmi veřejnými se dočteme, že se vláda za zavedení eura postaví pouze v případě, že se společná měna bude "vyvíjet jako smysluplný a udržitelný projekt".