Malé firmy čeká snazší cesta k dotacím na evropský výzkum

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropská komise včera představila nový program, z něhož hodlá v letech 2014-2020 poslat na vědu, výzkum a inovace 80 miliard eur. Program s názvem Horizont 2020 má podpořit investice do výzkumu a inovací. Oproti nynějšímu 7. rámcovému programu Komise slibuje také výrazná zjednodušení při podávání projektových žádostí a rychlejší vyhodnocování soutěžících projektů.

Financování veškerého výzkumu a inovací má od roku 2014 na evropské úrovni zajišťovat nový program, který včera představila Evropská komise. Z programu Horizont 2020 se kromě projektů podporovaných tradičně z tzv. rámcových programů pro výzkum mají financovat i aktivity, které v současné době spadají pod rámcový program Konkurenceschopnost a inovace a Evropský technologický institut (EIT).

Administrativa se má zjednodušit

Horizont 2020 má být oproti současnému programu výrazně jednodušší, slibuje Komise. Zjednodušit se má například proplácení projektových nákladů – u nepřímých nákladů budou moci realizátoři uplatnit jednotnou paušální sazbu a v případě nepřímých nákladů dvě sazby podle toho, zda se jedná o výdaje na výzkum nebo jde o demonstrační projekt. Také administrativa spojená s podáváním projektových žádostí by se měla zjednodušit a odpadnout by měly nadbytečné kontroly a audity.

Jedním z cílů návrhu Komise je zkrátit dobu, která uplyne od podání projektové žádosti k jejímu vyhodnocení v průměru o 100 dní. Pokud by se to podařilo splnit, žadatelé by na rozhodnutí nemuseli čekat tak dlouho jako dosud.

Návrh počítá také s větším provázáním programu Horizont 2020 s tzv. strukturálními fondy, z nichž čerpají prostředky méně vyspělé regiony a země, mezi něž patří i Česká republika. Návrh ale zatím budí v nových členských zemích spíše pochybnosti.

Komise v něm totiž říká, že výzkumným centrům by se v rámci Horizontu 2020 mělo udělovat osvědčení o tom, že dosáhly na úroveň excelence, která splňuje nejvyšší evropské standardy (známka excelence). Z programu tak má jít určitá část peněz na identifikaci potenciálních center. S pomocí investic ze strukturálních fondů by se pak tato centra mohla posunout na takovou úroveň excelence, která by jim umožnila se více zapojit do projektů podpořených z Horizontu 2020.

Podle některých kritiků by tímto způsobem ale Brusel méně vyspělé regiony v podstatě nutil k investicím do výzkumné infrastruktury, což by ubíralo prostředky na podporu jiných (a z jejich pohledu vyšších) priorit, jakými jsou například investice do vybudování dopravních sítí, apod. (viz také EurActiv 11.11.2011).

Podle Komise šance jak podpořit růst

„Za takto dramaticky změněných ekonomických podmínek potřebuje evropský výzkum a inovace novou vizi,“ uvedla komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn. Horizont 2020 dá podle komisařky ekonomice „přímý impuls“, zajistí vybudování vědecko-technické základny a podpoří budoucí konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Peníze z programu se mají soustředit na tři hlavní cíle. Prvním z nich je učinit z Evropy místo realizace špičkových výzkumných projektů. Na tento cíl Komise navrhuje vyčlenit 24,5 miliardy eur. V rámci cíle se mají financovat také projekty Evropské rady pro výzkum (ERC). Tomuto orgánu, z něhož se financují vybrané akademické projekty, se má rozpočet oproti minulosti navýšit o 77 %.

Druhým cílem je podpora průmyslových inovací. Na tuto oblast má jít 17,9 miliard euro (z toho 13,7 % je vyhrazeno na podporu „klíčových technologií“) a podporovat se z ní má také lepší přístup ke kapitálu a podpora malých a středních podniků (MSP).

Třetí a zároveň největší cíl nese název „společenské výzvy“. Z této kapitoly mají být podpořeny projekty v šesti „klíčových tématech“:

  • zdraví, demografické změny a životní podmínky,
  • potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství,
  • energie bezpečná, čistá a účinná,
  • inteligentní, ekologická a integrovaná doprava,
  • opatření v oblasti klimatu, účinné využívání zdrojů a surovin,
  • společnost inkluzivní, inovativní a bezpečná.

Zbývajících 5,9 miliard eur má putovat na podporu Společného výzkumného centra (JRC) při Evropské komisi. To se zabývá výzkumem v oblastech jako je ochrana životního prostředí, nanotechnologie nebo jaderná bezpečnost.

Vstřícnější malým a středním podnikům?

Komise ve svém návrhu programu Horizont 2020, ve kterém se budou (stejně jako i v případě ostatních komunitárních programů) o peníze z evropské pokladny ucházet projekty z celé Evropy, počítá s řadou opatření, které mají odstranit byrokracii nejen z pohledu příjemců, ale i z pohledu bruselské administrativy.

Návrh například počítá s tím, že několik schémat, jakými se v současné době projekty financují, nahradí dvě schémata. Zatímco dnes se náklady v závislosti na konkrétním schématu počítají podle čtyř různých metodik, v budoucnu se mají výpočty provádět podle metodiky jediné.

Komise chce dát v programu větší prostor také malým a středním podnikům. Součástí materiálu je proto usnesení, podle nějž má být 15 % z částky určené na druhý a třetí cíl (popsané výše) alokováno malým a středním podnikům.

Ze stávajícího programu se v současné době dá financovat pouze čistý výzkum. Malé firmy tak na tyto prostředky buď nedosáhnou, nebo se jedná pouze o speciální případy, jakými jsou spin-off firmy, které vznikají ve výzkumných parcích.

Nyní si na peníze budou menší firmy moct sáhnout i pomocí vlastních projektů a budou z nich moci financovat vlastní vývoj, rozvoj technologií a získávat podporu na jejich tržní uplatnění.