Maďarsko ignoruje EU a MMF. Schválilo zákon o centrální bance.

Zdroj: Evropská komise.

Maďarský parlament v pátek schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků zvyšuje vliv politiků na centrální banku a oslabuje její nezávislost. Přijetí zákona, ke kterému má výhrady EU i Mezinárodní měnový fond, navíc ohrožuje i jednání o preventivní půjčce, kterou Budapešť potřebuje.

Maďarští poslanci v pátek drtivou většinou 293 hlasů schválili zákon, který pravděpodobně ohrožuje nezávislost centrální banky. Dokument, podle nějž má viceguvernéry centrální banky navrhovat premiér a ne guvernér, jak tomu bylo dosud, sklidil v posledních týdnech kritiku od Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.

Své znepokojení nad připravovaným zákonem vyjádřil v dopise zaslaném premiérovi Viktorovi Orbánovi krátce před Vánocemi předseda Komise José Manuel Barroso (EurActiv 21.12.2011). Podobný dopis zaslala do Budapešti také americká ministryně zahraničí Hillary Clinton.

Brusel na přijetí zákona reagoval prozatím opatrně. „Působnost nové legislativy budeme vyhodnocovat,“ řekl v pátek mluvčí Evropské komise agentuře AFP. Dodal, že Komise v uplynulých dnech maďarské straně sdělila svá znepokojení a že je připravena Maďarsku „pomoci s implementací legislativy EU“.

Nezávislost centrální banky na politickém rozhodování je jedním ze základních principů obsažených v unijních smlouvách a představuje také klíčovou podmínku pro členství země v eurozóně (stejně jako ČR se i Maďarsko při svém vstupu do EU v roce 2004 zavázalo, že bude směřovat k přijetí společné měny euro).

Premiér Viktor Orbán, jehož vláda se v parlamentu opírá o extrémně pravicový Jobbik, se v dopise zaslaném v pátek Barrosovi pokusil předsedu Evropské komise přesvědčit, že zákon je „ve všech aspektech v souladu s evropskou legislativou“, a slíbil, že je vše připraven „detailně vysvětlit“.

Orbán ve vyjádření pro maďarský rozhlas, z něhož cituje deník Wall Street Journal, uvedl, že se vláda snažila zásadní připomínky ze strany EU do zákona zapracovat. Pokud by to prý ale Unii nestačilo a pokusila by se implementaci zákona zablokovat, je připraven zbývající rozpory hájit před soudem.

Maďarský premiér si postěžoval, že podle Bruselu „centrální banka musí setrvávat v posvátném stavu nezávislosti“. „Pokaždé, když se objeví náznak ovlivňování ze strany vlády, sebou nervová zakončení škubnou a pošlou signál do Bruselu,“ řekl Orbán.

Zákon je problematický přinejmenším ve třech bodech. Kromě již zmíněné změny ve způsobu jmenování viceguvernérů má mezinárodní společenství výhrady také k navyšování počtu členů Rady pro měnovou politiku, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Také na složení tohoto orgánu by totiž měla nově vliv vláda.

Nový zákon má navíc umožnit sloučení centrální banky s orgánem pro dozor nad finančním trhem. Pokud by k tomu došlo, banka by jako nezávislý orgán podle kritiků prakticky přestala existovat a guvernér by se ocitl v podřízeném postavení.

Orbán se ve zmíněném dopise pokusil Evropskou komisi uklidnit tím, že žádné bezprostřední sloučení obou institucí nehrozí. „Vláda neplánuje využít možnosti sloučit centrální banku s regulátorem trhu“ do doby, než vyprší mandát současného guvernéra Andrase Simora, píše se podle AFP v dopise. Ten má skončit v březnu 2013.

Schválení zákona může mít podle pozorovatelů i další vážné důsledky. EU a MMF v prosinci kvůli chystané normě pozastavily jednání o provizorní úvěrové lince ve výši 15-20 miliard euro, o kterou Budapešť stojí. Podle ekonomů země tuto půjčku nutně potřebuje k posílení důvěry investorů. Bez ní se vládě financování dluhu prodraží nehledě na to, že kabinet má už teď problém s prodejem státních obligací. Minulý týden muselo Maďarsko pro nízký zájem zrušit aukci tříletých dluhopisů.

Orbán ale podobné obavy odmítá. Půjčka MMF je podle něj důležitá, ale není nezbytná. „Pokud nám MMF dá záchrannou síť, půjdeme do dalšího období s větší sebedůvěrou a budeme lépe zajištěni, ale v případě, že k takové dohodě nedojde, tuto situaci ustojíme,“ řekl Orbán maďarskému rozhlasu.