Kypr uniká před bankrotem, má nový záchranný plán

Zleva: Christine Lagardeová, generální ředitelka MMF, Jeroen Dijsselbloem, šéf Eurogroup, Oli Rehn, místopředseda Evropské komise, a Klaus Regling, generální ředitel Evropského stabilizačního mechanismu; zdroj: Rada EU.

Ministři financí států eurozóny se v noci na dnešek (25. března) dohodli na novém plánu na záchranu Kypru. O část vkladů nakonec přijdou jen bohatí majitelé kont v jedné ze dvou největších kyperských bank. Jsou tak upraveny podmínky, za kterých EU a Mezinárodní měnový fond kyperské vládě poskytnou půjčku ve výši 10 miliard eur.

Je tomu právě týden, co ministři eurozóny (tzv. Eurogroup) přišli s prvním návrhem záchranného balíku pro Kypr (EurActiv 18.3.2013). Kontroverzní podmínky, jež byly pro jeho obdržení Kypru stanoveny, vzbudily živou debatu (EurActiv 19.3.2013). Kyperská vláda totiž měla vybrat skoro 6 miliard eur na dani z veškerých bankovních vkladů.

Původní návrh byl podle očekávání minulé úterý zamítnut kyperským parlamentem. V průběhu celého týdne proto probíhala jednání o jeho nové podobě. Evropská centrální banka dala Kypru čas právě do dneška, dohoda tak přichází doslova „za minutu dvanáct“.

V Bruselu se na nové podobě záchranného plánu dnes v noci dohodl kyperský prezident Nicos Anastasiades s představiteli Eurogroup, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který se na půjčce bude také podílet.

„Poté, co Kypr před týdnem odmítl záchranný plán ‚A‘ bylo vcelku jasné, že jediný možný plán ‚B‘ je přijmout modifikovaný plán ‚A‘,“ komentuje průběh jednání analytik ČSOB Jan Čermák. Konečná dohoda je podle něj ale přece jenom postavena na poněkud rozdílných základech než ta původní.

Nezachranitelná banka Laiki

Hlavním cílem nového plánu je radikální restrukturalizace bankovního sektoru na Kypru. Opatření se bude týkat jen dvou největších bank – Bank of Cyprus a Laiki. Druhá největší banka Laiki bude úplně uzavřena, přičemž pojištěné vklady do 100 tisíc eur přejdou k Bank of Cyprus.

Tuto úpravu záchranného plánu EurActivu vysvětlil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Změna plánu Kypru ohledně získání potřebné hotovosti má logiku v tom, že opatření dopadnou tam, kde vznikla ekonomická podstata problému.“ Druhá největší banka Laiki je podle Sobíška zřejmě v tak špatném stavu, že nemůže být zachráněna.

To potvrzuje i analytik Miroslav Adamkovič z Komerční banky. „Banka Laiki, která je z 84 % ve vlastnictví státu, byla označována za nezachranitelnou,“ sdělil redakci. „Její vkladatelé proto přijdou o největší díl depozit nad pojištěným limitem 100 tisíc eur,“ dodává Sobíšek.

Vklady nad 100 tisíc eur v Bank of Cyprus ale budou zasaženy také – budou zmrazeny do doby, než bude bankovní sektor rekapitalizován. „V případě Bank of Cyprus, která převezme zdravou část Laiki, budou nepojištěné vklady zčásti použity na rekapitalizaci banky,“ upřesňuje Adamkovič.

Dohoda se podle něj zaměřila na dvě největší banky právě kvůli jejich dominantní pozici v problémovém bankovním sektoru země.

O kolik přesně ale vkladatelé dvou bank nad 100 tisíc eur přijdou, ještě není jasné. Šéf Eurogroup Jeroen Dijsselbloem nicméně předpokládá, že celková částka bude činit 4,2 miliard eur. Původní předpoklad přitom počítal s tím, že se na dani z bankovních vkladů vybere 5,8 miliard eur.

Posvátnost pojištěných vkladů

Současný plán se tedy dotkne jen bohatých vkladatelů. Právě dopad na drobné střadatele byl totiž nejvíce kritizovaným aspektem prvního návrhu. Nelíbilo se to ani europoslancům, kteří minulý týden Dijsselbloema na návštěvě v Evropském parlamentu vyzvali, aby byly vklady do 100 tisíce eur zásahů ušetřeny.

Nová dohoda také podle Adamkoviče na rozdíl od návrhu z minulého víkendu zachovává „posvátnost“ pojištění vkladů. Klienti bank s vklady do 100 tisíc eur jsou totiž v bezpečí. „V případě krachu banky či jejího rozdělení jsou tyto vklady nadále kryté pojištěním,“ vysvětluje analytik a dodává, že zbytek vkladů může sloužit k umoření ztrát, přičemž ovšem jako první k tomuto účelu slouží vlastní kapitál a podřízený dluh.

S výsledkem dohody jsou spokojeni čelní představitelé EU i MMF. „Je to konec nejistoty pro Kypr i pro eurozónu,“ řekl šéf Eurogroup. První část úvěru by měl Kypr obdržet na začátku května.

Prezidentka MMF Christine Lagardeová po jednání prohlásila, že dosažená dohoda poskytuje ucelený a důvěryhodný plán jak čelit ekonomickým problémům na Kypru. Plán se totiž soustředí hlavně na dvě problémové banky a chrání pojištěné vklady ve všech bankách. „Dohoda poskytuje základy pro znovunastolení důvěry v bankovní systém, což je klíčové pro podporu růstu,“ řekla Lagardeová na tiskové konferenci.

Není třeba souhlas parlamentu

Na rozdíl od minulého týdne je nynější dohoda Eurogroup dohodou výslednou. Nemusí ji už totiž schvalovat kyperský parlament, protože neobsahuje žádnou novou daň. Jedná se jen o restrukturalizaci dvou bank, k čemuž již na Kypru existuje právní rámec.

Banky na Kypru jsou od minulého týdne uzavřeny. Z obavy, že lidé budou ze svých účtů hromadně vybírat vklady, byl také o víkendu snížen limit na výběr z bankomatu v jednom dni (na 100 eur).

Podle ekonoma Sobíška bude dopad opatření na ekonomiku Kypru značný, přímý dopad na bankovní systémy dalších zemí ale nepředpokládá. K tomu se připojuje i Adamkovič. „Může sice v jednotlivých případech dojít k odpisům hodnoty investic, na celoevropské úrovni bych ale nečekal nějaký výraznější dopad,“ říká.

Čermák se pak domnívá, že restrukturalizační dohoda definitivně likviduje sen Kypru, že jeho ekonomika bude v podstatě především daňový ráj s nabobtnalým finančním sektorem. „Věřitelé v eurozóně navíc nyní mohou použít Kypr jako exemplární výstrahu pro ty země, které by se chtěly vydat podobnou cestou,“ dodává.