Kypr pomoc od EU dostane, zaplatí za to ale střadatelé kyperských bank

Zleva: kyperský prezident Nicos Anastasiades a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy; zdroj: Rada EU.

Ministři financí eurozóny (tzv. Eurogroup) v pátek (15. března) schválili finanční pomoc pro Kypr. Ten ale musí na oplátku vybrat jednorázovou daň z bankovních vkladů. U kyperské veřejnosti to vyvolalo rozhořčení, daň totiž bude muset zaplatit každý, kdo má své úspory v bankách. Bezprecedentní opatření vzbudilo obavy i v ostatních zemích.

Sedmnáct ministrů financí eurozóny se v Bruselu sešlo v pátek po skončení smmitu EU (EurActiv 15.3.2013), aby projednalo otázku finanční pomoci, o kterou Kypr před časem požádal (EurActiv 26.6.2012). Jednali dlouho do noci a přišli s nečekaným rozhodnutím. Pomoc ve výši až deset miliard eur zemi poskytnou, ale nedávno zvolený kyperský prezident Nikos Anastasiadis se za to musel zavázat, že vybere plošnou daň z bankovních vkladů.

Vklady do výše 100.000 eur mají být zdaněny sazbou 6,75 %, vyšší úspory pak 9,9% daní. Opatření se tedy bude týkat i drobných střadatelů, jimž bylo slibováno, že se jich podmínky finanční pomoci nedotknou (EurActiv 4.3.2013).

Cílem plánované daně by přitom měla být předně kompenzace benevolentního daňového systému Kypru, jemuž se také přezdívá „daňový ráj“. Za nízkými daněmi se sem stěhují velké firmy z východu, hlavně z Ruska. Cizinci se na vkladech kyperských bank podílí 40 %, většinu z nich tvoří údajně právě ruští vlastníci. Podle některých názorů byly kyperské banky hojně využívány pro praní špinavých peněz.  

Ruský prezident Vladimir Putin již dnes označil danění vkladů za „nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné“. Agentuře Reuters to řekl jeho mluvčí.

Kypr neměl na výběr

Kyperský prezident přitom ale podle svých slov neměl na výběr, což je terčem kritiky kyperské veřejnosti. Prezident Anastasiades včera uvedl, že jedinou alternativou by bylo vyhlášení bankrotu. Kypr se dostal do hospodářských potíží v souvislosti s odpisem dluhů řeckých bank. Kyperské a řecké banky jsou totiž do velké míry propojeny.

Plánovanou daň bude ale muset ještě schválit kyperský parlament. Projednávání návrhu bylo odloženo až na zítřek, protože vláda se ho snaží upravit tak, aby byly ztráty drobných střadatelů kompenzovány jinak. Vzhledem k nejednotnosti parlamentu pak není jisté, zda bude opatření schváleno.

Šéfa parlamentní komise pro finanční záležitosti Nicholase Papadopulose rozhodnutí Eurogroup o podmínkách finanční pomoci šokovalo. „Toto rozhodnutí je mnohem horší, než jsme očekávali. Je v rozporu s tím, o čem nás vláda až do páteční noci ujišťovala,“ uvedl pro Reuters.

Precedent

Záchranné balíky, které EU doposud poskytla jiným státům eurozóny, nikdy zdaněním vkladů podmíněny nebyly. V některých zemích proto začínají panovat obavy, že opatření bude fungovat jako precedent pro podobné kroky v dalších, ekonomicky oslabených státech. Střadatelé v EU se od teď možná budou bát o své vklady.

Podle analytika ČSOB Jana Čermáka eurozóna zestátněním vkladů otevírá Pandořinu skříňku. „Kapitulační dohoda ohledně uvalení daně na vklady na Kypru, kterou musela kyperská vláda v čele s prezidentem v Bruselu podepsat, dobře ilustruje míru suverenity, jíž disponuje členský stát eurozóny v momentě, kdy čelí bankovní krizi,” domnívá se Čermák.