Krach rozpočtových jednání prohloubil krizi EU

Na zasedání Evropské rady v Bruselu nejvyšší představitelé členských zemí nedosáhli shody na mantinelech pro evropský rozpočet v letech 2007 –2013. Po dvojitém „ne“, které řekli francouzští a nizozemští voliči v referendech Smlouvě o Ústavě pro Evropu, se tak krize Evropské unie dále prohlubuje.

“Evropa je v hluboké krizi ,” řekl po krachu jednání premiér předsedajícího Lucemburska Jean -Claude Juncker  a dodal, že jeho víra v Evropskou unii je hluboce otřesena. I po mnohahodinových jednáních a hledání kompromisu zůstal totiž na stole nevyřešen hlavní problém: požadavek na zmrazení britské slevy z rozpočtu na straně jedné a podmínka Británie vzdát se slevy pouze, pokud budou seškrtány výdaje na zemědělství, na straně druhé.

Jean-Claude Juncker se snažil v jednáních izolovat Británii tak, aby byla ve finále jedinou zemí stojící proti kompromisnímu návrhu. Ten počítal se zmražením britského rabatu na dnešní úrovni a kompromisní velikostí průměrného rozpočtu na 1,06% HND. Nakonec však své “ne” navrhované finanční perspektivě řekly ještě další čtyři země: Nizozemí, Švédsko, Španělsko, a  překvapivě i Finsko. Podle Financial Times byla ale rozhodující především pozice Británie a Nizozemí.

Zamítnutí finanční perspektivy a oddálení přijetí může negativně dopadnout především na nové členské země, které velkou část peněz čerpají z prostředků na strukturální politiku. Prostředky ze strukturálních fondů jsou přísně programově a projektově vázány a zpožděná příprava projektů může vést k tomu, že Česká republika a další země nevyčerpají celou dostupnou částku – pro ČR zhruba 90 miliard korun ročně. I proto se nové členské země rozhodly na poslední chvíli na summitu pro gesto, které mělo prolomit ledy a přinutit ke kompromisu především Británii a Nizozemí.  Nabídly vzdát se části prostředků na strukturální politiku, pokud to přispěje k všeobecné dohodě.

Ani toto gesto, ani jiné návrhy nakonec neobstály. V následujícím půl roce bude Unii předsedat právě Velká Británie, která bude mít velký zájem na otevření debaty o snížení výdajů na zemědělství. “Británie bude trvat na své slevě z rozpočtu do té doby, pokud polovina výdajů půjde zemědělcům,”  hájil Tony Blair pozici Británie, kde je zemědělství malým, ale velice efektivním sektorem. Většina expertů se shoduje na tom, že otevření debaty o zemědělství narazí na nepřekonatelný odpor především ze strany Francie. Dohody se tak s největší pravděpodobností podaří dosáhnout až na jaře 2006 pod předsednictvím Rakouska.