Komise chce zpřísnit sankce za špatné hospodaření členských států

Zdroj: Evropská komise

Evropská komise včera (30. června) přišla s konkrétním návrhem, jak upevnit rozpočtovou disciplínu členských států a jak dosáhnout finanční a makroekonomické stability Evropské unie. Hříšnici mohou kromě podpory ze strukturálních fondů přijít i o dotace na zemědělství.

Ve snaze zabránit repríze scénáře á la Řecko Evropská komise neskrývá své odhodlání požadovat po členských státech dodržování rozpočtové disciplíny. Pokud nebudou země schopny (nebo ochotny) udržet své rozpočty na uzdě, čekají je sankce.

To ovšem není žádná velká novinka. Sankce za porušování dohodnutých pravidel již existují, ale v minulosti nebyly nikdy uplatněny (ve finále je musí schválit Rada ministrů). Komisaři proto zamýšlejí tresty nejen zpřísnit, ale mají v úmyslu trestat země kromě překročení hranice rozpočtového deficitu, která byla stanovena na 3 % HDP, i za překročení povolené výše státního dluhu (60 % HDP).

Má to své opodstatnění. V současné době toto pravidlo porušují totiž i velké země jako Francie, Španělsko, Velká Británie či Německo. Výška státního dluhu ale trápí i celou řadu dalších menších zemí.

A jaké sankce tedy hříšníkům za špatné hospodaření hrozí? Pokud se prokáže, že členská země porušuje smluvená pravidla, může počítat vedle škrtnutí podpory z unijních strukturálních fondů také se ztrátou zemědělských dotací.

Sankce však nebudou automatické. Podle návrhu Evropské komise bude jejich zavedení záležet na hlasování ostatních ministrů financí.

V případě, že nebudou mít země eurozóny v pořádku své veřejné finance, budou navíc nuceny do Bruselu složit určitou zálohu, jejíž výše se má odvíjet od velikosti a síly jejich ekonomiky. Tyto státy budou ze zmíněné zálohy platit navrch úroky až do doby, kdy opět začnou plnit dohodnutá pravidla.

„Připravili jsme tyto návrhy, protože jsme přesvědčeni, že je nejvyšší čas vytvořit opravdovou hospodářskou a měnovou unii,“ prohlásil komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn.

Žádný strach, farmáři, stát vše doplatí

Jak už bylo výše zmíněno, Komise plánuje za špatné hospodaření krátit členským státům zemědělské dotace. Tento úmysl se nelíbí evropským farmářům, kteří se obávají, že budou pykat za pochybení svých vlád.

Komisař Rehn se je proto na tiskové konferenci, na které byl návrh Komise představen, snažil ujistit o tom, že pozastavení těchto subvencí „se bude týkat pouze přesunu financí z unijního rozpočtu směrem k vládě“.

„Vláda bude i nadále povinna respektovat a dodržovat své závazky vůči zemědělcům. Opatření se nedotkne farmářů jako koncových příjemců dotací,“ řekl také komisař.

Členské státy budou návrhy svých rozpočtů posílat do Bruselu ke kontrole a v případě, že unijní úředníci objeví nesrovnalosti, budou mít jednotlivé země dostatek času na to, aby své pochybení napravily.

Na mušce i konkurenceschopnost 

Evropská komise požaduje sledovat i konkurenceschopnost jednotlivých členských států. Každoročně by se proto porovnávaly určité údaje, jako například cena práce, vývoj na trhu s realitami, zadlužení domácností nebo míra zahraničních investic. Získané údaje mají napovědět, v jaké oblasti dotyčná země pokulhává. Komise by následně doporučila, jak z nebezpečné situace co nejrychleji ven. 

V případě, že se to nepodaří, postižená země bude zařazena do "procedury pro nadměrné nerovnováhy". Na rozdíl od již existující procedury pro nadměrný rozpočtový deficit, která počítá i s uvalením sankcí, nejnovější návrh komisařů v tomto případě sankce nezmiňuje. 

O tom, zda celý návrh vstoupí v platnost, budou rozhodovat ministři financí na své bruselské schůzce, která se bude konat za necelé dva týdny (13. července). Zatím není jasné, jak velkou podporu si Komise pro svůj plán zejména u velkých států získá, ale pokud bude návrh odsouhlasen, opatření začnou platit od začátku příštího roku.