Komise přivítala pokrok EU v reformách, ale chce více

Členské země učinily v uplynulých dvou letech velký pokrok, říká Evropská komise. Pokud ale v konkurenčním prostředí globální ekonomiky chtějí uspět, budou se muset v nadcházejících třech letech ještě více soustředit na investice do lidského kapitálu a odstraňování překážek, které brání využití potenciálu malých a středních podniků.

Souvislosti:

Po pěti letech nepřesvědčivých výsledků se v březnu roku 2005 vrcholní představitelé rozhodli spustit obnovenou Lisabonskou strategii, jejímž cílem je učinit z Evropy do roku 2010 „nejdynamičtější světovou ekonomiku založenou na znalostech“. Základními prvky obnovené strategie jsou větší důraz na růst a zaměstnanost a přenesení většího dílu odpovědnosti za plnění strategie na členské státy prostřednictvím národních plánů.

Témata:

Podle zprávy, kterou Evropská komise zveřejnila včera, se politiky v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost konečně začínají vyplácet. Zpráva bude mimo jiné i podkladem pro jednání vrcholných představitelů členských států na zasedání jarní Evropské rady v roce 2008.

Hospodářský růst se z 1,8% v roce 2005 vyšplhal na 3% v roce 2006 a míra zaměstnanosti dosáhla úrovně 66% (cílem Lisabonské strategie je přitom 70%).

Zpráva ovšem zdůrazňuje, že ne všechny členské státy provádějí své reformy se stejným odhodláním a že reformy v určitých oblastech jako je například otevírání trhů s energiemi nebo službami nejsou dostatečné.

Vlády by měly podle dokumentu pokračovat ve svém úsilí, ale měly by se přitom zaměřit na některé oblasti, které mají na růst a zaměstnanost větší dopad. Konkrétně by vlády měly:

  • Do roku 2010 zajistit připojení alespoň 30% evropských obyvatel a škol k vysokorychlostnímu Internetu,
  • Zlepšovat základní školní dovednosti jako je například čtení, stanovit si cíle na snižování předčasného ukončování školní docházky, přizpůsobit studijní plány tak, aby byly v souladu s potřebami trhu práce,
  • Zvýšit dostupnost kvalitní zdravotní péče,
  • Schválit návrh Komise na vytvoření „modrých karet“ zaměřených na přilákání migrantů na základě jejich znalostí a schopností,
  • Posilovat růst malých a středních podniků prostřednictvím „aktu pro malé podnikání“ zaměřeného na omezování byrokracie, zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování z evropských programů a k veřejným zakázkám a omezovat překážky pro provozování přeshraniční činnosti vytvořením statutu „malé evropské firmy“,
  • Podporovat inovace – státy by měly nalézt dohodu o integrovaných soudních pravomocích v oblasti patentů a o dostupnosti jednotného patentu,
  • Zjednodušit výměnu výzkumníků zavedením „pasu pro výzkumníky“,
  • Dokončit vnitřní trh s energiemi, včetně stanovení povinných cílů na snižování energetické náročnosti vládních budov a systematicky uplatňovat energetickou účinnost jako jedno z kritérií pro udělení veřejné zakázky.

Stanoviska:

Podle Evropské komise její balíček „dává důsledně najevo nutnost zvýšit prioritu sociální dimenze, vzdělávání a dovedností, informačních a komunikačních technologií, flexikurity, energetiky a klimatických změn“.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl: „Pro vyhlídky, že Evropa bude utvářet globalizaci by mohl být pocit sebeuspokojení osudový. Je toho třeba udělat ještě mnohem více. Pokrok není ve všech oblastech rovnoměrný a některé členské státy přijímají reformy rychleji než jiné.“

Americká obchodní komora při EU zprávu přivítala. Zpráva si podle ní do budoucna klade sice „ambiciózní, ale pragmatické a dosažitelné cíle“.

Mark Spelman, předseda výkonného výboru Americké obchodní komory při EU a vrchní strategický ředitel společnosti Accenture ovšem varoval: „Lisabonská reforma sice sklízí přínosy, ale přesto je toho třeba učinit ještě mnoho, nemá-li na ní Evropa prodělat. Děláme pokroky například v oblasti flexikurity, a to jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států, ale nesmíme polevit v rychlosti přijímání reforem ani jejich zaměření. Evropa i její občané potřebují, aby k reformám došlo, má-li být EU v budoucnu dynamická, konkurenceschopná a má-li prosperovat.“

Socialisté v Evropském parlamentu ovšem reformní návrhy kritizovali, neboť podle nich jsou „z globálního hlediska nedostatečné“. Německý poslanec Udo Bullman obvinil Evropskou komise za „nedostatek odvahy k prosazování konkrétních kroků“, které by se soustředily na velké výzvy, s nimiž je EU konfrontována, jako jsou například klimatické změny, rostoucí chudoba nebo nedávaná finanční krize.

Další kroky:

V březnu 2008 Komise předá zprávu a doporučení vrcholným evropským představitelům jako podklad pro jednání Evropské rady.