Komise připravuje novou směrnici o platebních službách na vnitřním trhu EU

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: sixninepixels.

Evropská komise plánuje v nejbližších týdnech představit návrh nové směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU. Podle informací redakce by se tak mělo stát v první polovině června. Co bude nová legislativa upravovat a jaká jsou očekávání?

I přesto, že nákup zboží a služeb prostřednictvím elektronických plateb uskutečňovaných platební kartou, přes internet nebo mobilní telefon bývá mezi spotřebiteli a obchodníky stále častěji upřednostňován před návštěvou a platbou v kamenných obchodech, o integrovaném platebním trhu evropská sedmadvacítka zatím pouze sní. 

K jeho plnému dokončení by proto měla přispět i trojice právních předpisů, které v nejbližší době představí (či již představila) Evropská komise.  

Co bude obsahem? 

Zatímco směrnice o přístupu k základním běžným účtům (přesněji směrnice o transparentnosti a porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky) už světlo světa spatřila v první polovině května (EurActiv 14.5.2013), další dva předpisy na své zveřejnění teprve čekají.

Podle českého europoslance Edvarda Kožušníka (ECR) Evropská komise plánuje zveřejnění směrnice o platebních službách ještě v tomto čtvrtletí, podle informací EurActivu by se tak mělo stát v první polovině června. Nařízení o tzv. mnohostranných mezibankovních poplatcích, které bude návrh doplňovat, bude následovat.

„Legislativní návrh i integraci platebních služeb zatím nebyl představen a stále se čeká, až jej Komise představí. Z tohoto důvodu je v tuto chvíli předčasné předjímat její obsah,“ řekl redakci Kožušník. 

Určité vodítko, podle něhož lze získat určitou představu, na co se bude směrnice zaměřovat, ale existuje. Jedná se o Zelenou knihu „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“, která byla vydána na jaře loňského roku, a také o zprávu Evropského parlamentu.

Větší konkurence a průhlednost

Zelená kniha, k níž proběhla veřejná konzultace, zmapovala překážky, které brání v dokončení jednotného trhu v oblasti plateb probíhajících kartou, on-line nebo pomocí mobilního telefonu.  

Podle dokumentu první důležitý mezník na této cestě představuje tzv. jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA), která smaže rozdíly mezi domácími a zahraničními platbami.  

„Z tohoto pohledu by systém SEPA měl být odrazovým můstkem pro vytvoření konkurenceschopného a inovačního evropského platebního trhu dvěma způsoby,“ píše se v dokumentu. První způsob se týká tzv. e-plateb, tedy plateb uskutečněných přes internet, mobilních plateb (m-plateb), jejichž význam v posledních letech výrazně stoupá především kvůli rostoucí oblibě chytrých mobilních telefonů, které uživatelům nabízejí nejrůznější platební aplikace, například elektronické peněženky apod. 

Evropská komise počítá i s tím, že systém SEPA by v budoucnosti nezahrnoval pouze normy a pravidla pro platební nástroje v eurech, ale i v jiných měnách. 

Výhody integrovanějšího trhu Komise spatřuje především v zajištění větší konkurence (umožnění přístupu nových subjektů na platební trh z jiných členských států), širšího výběru služeb a větší průhlednosti pro spotřebitele, více inovací a větší bezpečnosti plateb na dálku. 

Více konkurence

Plánovaná legislativa by podle Hany Michovské ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR měla zajistit především jednoduchou elektronickou platební metodu, která by byla dostupná pro všechny. Tomu by měla pomoct vyšší konkurence na platebním trhu, k níž by podle Michovské výraznou měrou přispěl fakt, že by na trh mohly vstupovat i nebankovní instituce.

„Současný trh elektronických plateb je dominován kartami vlastněnými pouze dvěma hlavními systémy (MasterCard a Visa; pozn. red.). Trh platebních služeb ale musí být otevřený pro nové a inovativní hráče,“ odpověděla Michovská na otázku redakce, co od nové směrnice o platebních službách očekává. 

„Takovýto vývoj je zásadní pro to, aby Evropa mohla plně využívat technologického pokroku a jednotného platebního trhu,“ dodala.

Směrnice by podle ní měla přispět i k větší transparentnosti poplatků spojených s každou platbou (a to jak pro spotřebitele, tak pro obchodníka) a měla by rovněž zajistit větší dostupnost elektronických plateb pro velké i malé obchodníky.

„Od směrnice očekáváme vyšší transparentnost pro klienta i pro obchodníky,“ řekl EurActivu Leoš Pokorný, manažer karetního oddělení v UniCredit Bank.  

Regulovat?

Před nadměrnou regulací spojenou s vnitřním trhem plateb varují například vydavatelé platebních karet.

„Je obecným pravidlem volného trhu, že regulace se přijímá až jako poslední krok, když samoregulační mechanismy selžou a nefungují. Evropská komise ale nezřídka navrhuje regulaci tam, kde pro samoregulaci nebyl dán vůbec žádný, nebo téměř žádný prostor,“ myslí si Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko.  

„Spotřebitelé se domnívají, že tužší regulace bankovního systému jim bude prospěšná. Taková úměra ale nemusí být vždy přímá a například regulace vícestranných mezibankovních poplatků toho může být příkladem,“ řekl redakci. „Do systému přispívají i spotřebitelé poplatkem za kartu, což se často zapomíná. A právě v případě umělého snížení poplatku mezi bankami a obchodníky hrozí tento nárůstem,“ dodal. 

Mnohostranné mezibankovní poplatky (Multilateral Interchange Fees, MIF) bývají stanoveny jako procento nebo paušální poplatek (možná je i kombinace obojího) a uplatňují se při transakci platební kartou v místě prodeje. Hradí je banka obchodníka bance zákazníka.  

Poplatky by měly garantovat vyvážení přínosů a nákladů elektronických plateb. Evropská komise ale dlouhodobě kritizuje jejich širokou škálu a pravidla, která se liší v jednotlivých členských zemích (více EurActiv 12.12.2012).