Komise hodlá zmrazit část prostředků z unijních fondů určených pro Maďarsko

Evropský komisař László Andor; zdroj: Evropská komise

Evropská komise včera (22. února) navrhla o jednu třetinu snížit tok financí z fondů EU do Maďarska, protože neplní kritéria pro hospodaření s veřejnými financemi. Tento krok vyvolal v Maďarsku podrážděnou reakci a proti rozhodnutí protestoval i maďarský eurokomisař László Andor.

Evropská komise během svého včerejšího zasedání potvrdila očekávání z posledních dní a navrhla zmrazení části prostředků z Kohezního fondu, které si v tomto programovém období (2007–2013) může nárokovat Maďarsko. Důvodem je špatné hospodaření s veřejnými financemi v zemi, především nadměrný rozpočtový deficit. Rozhodnutí Komise bude nyní muset potvrdit Rada ministrů.

Brusel navrhuje z financí vyčleněných pro Maďarsko suspendovat od začátku příštího roku více než 495 milionů eur, pokud země nedokáže srazit deficit svého rozpočtu pod 3 % HDP. Podle propočtů Komise bude maďarský deficit činit v roce 2013 3,25 % HDP.

Maďarský státní rozpočet pro minulý rok přitom stejně jako ten aktuální požadavky EU splňuje. Podle Komise za to však nevděčí strukturálním reformám, ale „jednorázovým příjmům“ jako například zdanění telekomunikačních firem, bank nebo tzv. hamburgerové dani (EurActiv 20.2.2012).

Těsně nad hranicí

Maďarsko se již od svého vstupu do EU v roce 2004 nachází v proceduře při nadměrném deficitu. Navzdory doporučením, která Budapešti v minulosti unijní instituce zaslaly, se maďarské vládě nepodařilo jej snížit na požadovanou hodnotu. 

Již minulý měsíc varoval evropský komisař pro hospodářskou a měnovou unii Olli Rehn, že země nepřijala dostatečná opatření pro nápravu svých veřejných financí a hrozí jí odebrání části financí z evropských fondů.

Stanovisko Komise tehdy podpořili i unijní ministři financí, kteří dali evropské exekutivě za pravdu v tom, že maďarská vláda nepřijala patřičná opatření, aby rozpočtový deficit stlačila pod žádaná 3 % HDP. Požádali také Komisi, aby Maďarsku zaslala nová doporučení, jak s problémy ve veřejných financích bojovat.

Maďarská vláda ve své rozhořčené reakci označila rozhodnutí Komise za „neodůvodněné a nespravedlivé“. Podle jejího prohlášení patří maďarský deficit v současné době mezi nejnižší v celé EU, a proto neexistuje důvod, proč by měla Unie na zemi uvalovat sankce.  

Vláda upozornila, že v souladu s doporučeními Komise přijala opatření, která by měla zajistit, že v příštím roce bude deficit státního rozpočtu pod hranicí 3 %. Zdůraznila také, že i bez těchto kroků ukazují výpočty Komise pro příští rok deficit, který se pohybuje jen těsně nad požadovanou hranicí.

Skutečné důvody?

O tyto argumenty se ve svém dopise zaslaném kolegiu opřel i maďarský ekonom a současný eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor. „Komise by měla být schopna vysvětlit, proč se chystá potrestat zemi, jejíž deficit by se měl podle výpočtů nacházet těsně nad hranicí 3 %, když existují členské státy, jejichž deficit je mnohem vyšší,“ napsal.

Komisař také upozornil, že v současné ekonomické situaci je obtížné spoléhat na přesnost unijních odhadů pro příští rok.

Své kolegy v Komisi Andor vyzval, aby vůči Maďarsku neuplatňovali příliš tvrdé sankce. „Postihy by měly být co nejmenší a rozhodně by neměly přesahovat hodnotu 0,5 % HDP.“

Ve svém dopise se dotknul také otázky, jestli nemají plánované sankce jiné příčiny než neplnění ekonomických kritérií. „Návrh Komise bude vyžadovat hodně komunikačního úsilí, aby se kolegium vyhnulo podezření, že postihy vůči Maďarsku mají nějakou souvislost se současným politickým vývojem v zemi,“ napsal.

Maďarsko totiž od začátku roku čelí silné kritice ze strany EU kvůli nově přijaté ústavě, která by podle Bruselu mohla porušovat evropské hodnoty a právní předpisy. Vzbuzuje například obavy, že podkopává nezávislost centrální banky, soudnictví a médií. Zároveň obsahuje i ustanovení, která podle kritiků naruší náboženskou svobodu v zemi (EurActiv 4.1.2012).

Napětí může pocítit i koruna

„Ostrý postup vůči Budapešti ve věci rozpočtové disciplíny není spravedlivý, pokud uvážíme, že Maďarsko je v tuto chvíli zemí s osmým nejnižším deficitem veřejných financí v EU,“ domnívá se hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

I když se Maďarsku daří plnit kritéria s pomocí mimořádných a jednorázových opatření, zůstává podle Bureše forma nátlaku na evropské poměry nepřiměřeně přísná. „Zapadá ale do pošramocených vztahů Maďarska s klíčovými nadnárodními institucemi – Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).“

Komise je pravděpodobně rozladěna z neochoty Maďarska ustoupit v celé řadě sporných bodů a hodlá vystupňovat tlak na všech frontách. V těchto podmínkách mohou trhy čekat na dohodu s EU a MMF na nové půjčce ještě dlouhou dobu a nervozita může být cítit i na české koruně, dodal.