Komise dnes představí návrh regulace mezibankovních poplatků

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: hin255

Evropská komise dnes (24. července) představí dlouho očekávaný legislativní balíček upravující pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU. Společně s novou směrnicí zveřejní i nařízení k tzv. vícestranným mezibankovním poplatkům. Nová legislativa má podle Komise zajistit jednodušší a transparentnější pravidla pro užívání platebních karet a provádění plateb přes internet či mobilní telefon.

Platební služby na vnitřním trhu EU upravuje unijní legislativa od roku 2007. Komise si od zavedení Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (Payment Service Directive; PSD) slibovala především vznik jednotného platebního trhu bez existence bariér pro vstup nových poskytovatelů platebních služeb, posílení hospodářské soutěže, lepší poskytování informací a v neposlední řadě i definici práv a povinností uživatelů a poskytovatelů platebních služeb. 

Během posledních několika let se ale situace na platebním trhu změnila natolik, že se unijní exekutiva rozhodla pravidla upravit (více v Links Dossier). Překážky, které brání plné integraci, byly proto zmapovány v Zelené knize s názvem „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ a k diskusi o vhodných řešeních přispěla i veřejná konzultace z první poloviny letošního roku.

S vlastní představou, jak dosáhnout integrovaného trhu platebních služeb v EU a jak odstranit zbývající překážky k bezpečným a inovativním platbám kartou, prostřednictvím internetu či mobilního telefonu, přichází Komise dnes (24. července) – má být zveřejněn legislativní balíček věnující se právě platebním službám v evropské osmadvacítce.

Zavedení stropů

Podle informací EurActivu má balík obsahovat revidovanou Směrnici o platebních službách na vnitřním trhu EU (PSD II), návrh nových pravidel pro tzv. Jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA) a v neposlední řadě i nařízení k tzv. mnohostranným mezibankovním poplatkům. Zejména poslední oblast patří v České republice k nejvíce diskutovaným.

Mnohostranné mezibankovní poplatky (Multilateral Interchange Fees; MIF) představují procentuální či paušální (případně kombinaci obojího) poplatek při transakci platební kartou v místě prodeje. Jsou hrazeny bankou obchodníka, který ve svém obchodě nabízí možnost platit za zboží či služby pomocí platebního terminálu, bance držitele platební karty, tedy zákazníka.

Poplatky by měly zajišťovat, že každý účastník transakce zaplatí spravedlivý podíl z nákladů na zpracování a zabezpečení celé platební transakce.

Evropská komise je ale dlouhodobě přesvědčena, že tyto poplatky naopak narušují hospodářskou soutěž v EU a náklady pro obchodníky i spotřebitele zvyšují.

Návrh nařízení, do kterého měla redakce EurActivu možnost ještě před jeho zveřejněním nahlédnout, proto počítá s omezením poplatků, které se pojí se všemi transakcemi spotřebitelskými debetními a kreditními kartami a při platbách přes internet či mobilní telefon (EurActiv 9.7.2013).

Dokument počítá s tím, že v případě debetních karet dojde k zavedení stropu ve výši 0,2 % a u kreditních karet na 0,3 %. První dva roky bude hranice platit u přeshraničních plateb, po skončení této přechodní lhůty budou následovat i vnitrostátní platby.

Evropská komise odhaduje, že se objem vybraných poplatků u debetních karet sníží ze 4,8 miliard eur na 2,5 miliard eur a u kreditních karet z 5,7 miliard eur na 3,5 miliard eur.

Bez možnosti kontroly

Ze snížení mezibankovních poplatků by podle Evropské komise měli těžit jak spotřebitelé, tak obchodníci. V českém prostředí po něm volá například Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).

Jak nedávno EurActivu sdělila Hana Michovská, české obchodníky trápí především netransparentnost poplatků. „Nedostatek informací o poplatcích jsou jedním ze zásadních problémů souvisejících s poplatky. Obchodníci platí za služby bance, ale neví přesně za jaké,“ řekla redakci. „Neví dokonce, zdali jde o služby pro obchodníka a zákazníka,“ dodala.

Její kolega a viceprezident pro evropské záležitosti SOCR Michal Ševera k tomu dodává, že „pokud nejsou poplatky transparentní, obchodníci jsou nuceni platit za služby bez možnosti kontroly“.

Prospěšná regulace?

Proti regulaci mezibankovních poplatků se ale staví kartové společnosti, předně MasterCard a Visa. Tvrdí, že dopady na spotřebitele nebudou tak pozitivní, jak si Evropská komise slibuje.

„Spotřebitelé se domnívají, že tužší regulace bankovního systému jim bude prospěšná. Taková úměra ale nemusí být vždy přímá a regulace vícestranných mezibankovních poplatků toho může být příkladem,“ sdělil EurActivu Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko.

„Do systému totiž přispívají i spotřebitelé poplatkem za vydání karty, na což se často zapomíná. A právě v případě umělého snížení poplatku mezi bankami a obchodníky hrozí tento poplatek nárůstem,“ vysvětluje.