Komise chce zvýšit investice do infrastruktury pomocí projektových bondů

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropská komise chce prostřednictvím cílených investic do důležité infrastruktury vytvořit nová pracovní místa a posílit konkurenceschopnost EU. Sloužit k tomu má nový Nástroj pro propojení Evropy (tzv. infrastrukturní fond), v němž bude k dispozici 50 miliard eur. Přiliv investic do klíčových oblastí mají povzbudit především tzv. projektové dluhopisy (bondy).

Evropská komise včera (20. října) představila plán, od něhož si slibuje zvýšený příliv investic ze strany členských zemí do důležitých oblastí infrastruktury – dopravy, energetiky a digitálních sítí. Nový fond, který nese název Nástroj pro propojení Evropy (který se označuje také jako infrastrukturní fond), má disponovat částkou ve výši 50 miliard eur – 40 miliard bude na rozvoj infrastruktury vyčleněno přímo z rozpočtu EU a dalších 10 miliard na dopravní projekty dodá Fond soudržnosti.

Jelikož by investice do klíčové infrastruktury měly jít ruku v ruce s cíli evropské hospodářské strategie Evropa 2020, doprava by měla být podle Bruselu ekologičtější. Komise chce zároveň podpořit vysokorychlostní širokopásmové připojení nebo rozšířenější využívání obnovitelných zdrojů energie.

„Doplňujeme chybějící články evropských infrastrukturních sítí, které by jinak nebyly nikdy vybudovány,“ uvedl na tiskové konferenci předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Tyto investice povedou k růstu a zaměstnanosti a zároveň usnadní milionům evropských občanů a podniků práci a dopravu,“ dodal.

Na dopravní projekty je ve fondu vyhrazeno celkem 31,7 miliard eur, investice do transevropské energetické sítě mohou počítat s částkou 9,1 miliard eur (více jiný dnešní článek) a podpora rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb se může těšit na investice ve výši 9,2 miliard eur.

Záruky ze strany institucí

Jelikož Evropa v současné době prochází hospodářským útlumem, Komise si uvědomuje, že financovat velké a finančně nákladné infrastrukturní projekty může být pro investory, podniky nebo stát, náročné. Z tohoto důvodu si už nějakou dobu pohrává s myšlenkou zavést tzv. projektové dluhopisy, které by byly vydávány velkými podniky, ale ručila by za ně Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou.

Potenciální velcí investoři ochotní investovat do dlouhodobých projektů (např. penzijní fondy nebo pojišťovny) by se tak nemusely obávat rizik a mohly by tyto dluhopisy skupovat.

Pokud návrh na jejich zavedení projde Evropským parlamentem a schválí ho i členské země EU, dluhopisy by se v příštím rozpočtovém období, které odstartuje rokem 2014, měly stát běžnou praxí. Roční pilotní fáze začne v lednu 2012 a bude v ní k dispozici 230 milionů eur. Komise očekává, že se jí ze soukromého sektoru podaří získat investice ve výši až 4,6 miliardy eur.

„Projektové dluhopisy by opravdu mohly podnítit investice do evropské infrastruktury,“ souhlasí český zástupce v Evropském parlamentu Jan Březina (Evropská lidová strana; EPP). „Díky garancím evropského rozpočtu a Evropské investiční banky by evropské projekty mohly ve větší míře přitáhnout i soukromé investory,“ sdělil EurActivu.

Stanoviska

Vedle českého europoslance Březiny návrh na zavedení projektových dluhopisů podpořili i další poslanci Evropské lidové strany (EPP), největší politické skupiny v Evropském parlamentu.

Například Corien Wortmann-Kool, místopředsedkyně frakce, která se věnuje hospodářským záležitostem, uvedla, že EPP návrh na posílení role Evropské investiční banky v souvislosti s emisí dluhopisů na podporu určitých projektů v důležitých oblastech energetiky, telekomunikací a dopravy vítá. „Je to nesmírně důležité pro povzbuzení růstu a vznik nových pracovních míst,“ vysvětlila.

Jean-Paul Gauzès, její kolega v EPP, zdůraznil, že projektové bondy představují dlouhodobý požadavek evropských lidovců.  

S návrhem na vznik nových flexibilních nástrojů pro inovativní financování souhlasí i druhá největší frakce v europarlamentu socialisti a demokraté (S&P).