Komise chce fondy EU provázat se strategií Evropa 2020

Zdroj: Evropská komise.

Evropská komise zveřejnila zprávu, která oficiálně odstartovala diskusi k budoucnosti evropských fondů v příštím programovacím období po roce 2013. Vyplácení evropských dotací by podle jejích návrhů mělo být provázané s plněním cílů strategie Evropa 2020.

Dokument, který ve středu 10. listopadu představila Evropská komise, je dlouho očekávaným impulsem pro zahájení debaty o budoucí podobě evropské regionální (kohezní) politiky, která je známá spíše prostřednictvím „evropských fondů“, z nichž v současné době získávají podporu především méně vyspělé státy a regiony. Charakter politiky by měl podle návrhů Komise doznat určitých změn, z nichž nejvýznamnější představuje její propojení s nedávno přijatou strategií Evropa 2020.

Pátá kohezní zpráva je 264stránkový dokument, v němž evropská exekutiva analyzuje dopady a výsledky evropské kohezní politiky v uplynulém sedmiletém programovacím období 2000-2006. Materiál zároveň slouží jako výchozí bod pro celoevropskou diskusi o evropských fondech po roce 2013.

Naplňování strategie Evropa 2020

Předchozí programovací období označili komisař pro regionální politiku Johannes Hahn a komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění Lászlo Andor na středeční tiskové konferenci jako úspěšné. Zpráva podle nich ukazuje, jak se Evropské unii prostřednictvím evropských fondů (Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a Kohezního fondu) podařilo napomoci snížení hospodářských rozdílů mezi regiony. Za pozitivní označili i dopady v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí.

Zároveň ovšem dodali, že Evropská unie musí své finanční prostředky vynakládat „chytřeji“ a musí se zaměřit na „hlavní priority EU“.

Jinými slovy, komisaři by rádi členské státy přesvědčili o významu kohezní politiky pro překonání důsledků světové hospodářské krize, která v různé míře dopadla na všechny evropské země a regiony. Politika by zároveň měla napomáhat plnění cílů strategie Evropa 2020, od níž si EU slibuje, že Evropu přivede na dráhu udržitelného růstu založeném na vyspělých (a nízkoemisních) technologiích – růstu, který bude zároveň zaručovat vysokou míru sociální soudržnosti.

Strategii by se podle Evropské komise měly podřídit investiční priority celé kohezní politiky. Ve zprávě se navíc dočteme, že by na základě těchto cílů měly členské státy při přípravě svých programových dokumentů s Komisí dojednat dílčí cíle a indikátory, jejichž prostřednictvím by Brusel informovaly o tom, jak k plnění strategie Evropa 2020 evropské fondy přispívají. Ke konkrétnímu pokroku by se v rámci pravidelného hodnocení vyjadřovala Rada a Evropský parlament.

Priority by si členské státy při vyjednávání o svých programových dokumentech (v současném období je tvoří Národní strategický rozvojový rámec a jednotlivé operační programy) s Komisí zvolily samy v závislosti na „výzvách“, které by rády s pomocí programů řešily. Aby se podpora zbytečně z evropských fondů netříštila, mělo by priorit být méně než v minulosti. To by mělo platit zejména pro státy a regiony, které by z evropských fondů dostávaly méně peněz než jiní.

Čerpání ano, ale pod podmínkou

U řady návrhů, s nimiž dokument přichází, lze očekávat bouřlivou diskusi. Vedle již zmíněného pravidelného hodnocení pokroku má velkou šanci vyvolat u řady zemí nevoli například návrh, podle nějž by pro uvolnění peněz z evropských fondů musel členský stát provést určité reformy v oblastech, které s kohezní politikou souvisí (jednat by se mohlo například o legislativu v oblasti ochrany životního prostředí nebo vzdělávání). Komise vychází z úvahy, podle které by přijetí takových kroků zajistilo efektivní využívání evropských peněz. Mohlo by jít například o implementaci určité unijní legislativy nebo dostatečné zajištění administrativních a řídících kapacit.

Výhrady se objeví zřejmě i u návrhu na zavedení sankčního mechanismu za porušování rozpočtových pravidel EU vepsaných do Paktu stability a růstu. Podle konzultačního dokumentu by členské státy nerespektující rozpočtovou disciplínu mohly dočasně nebo trvale přijít o část plateb z Kohezního fondu. Zejména nové členské státy přitom v minulosti dalo opakovaně najevo, že se s podobně nastavenými sankcemi nehodlají smířit, neboť drtivá většina peněz z evropských fondů putuje právě k nim a sankce by tudíž pocítily silněji než ekonomicky vyspělejší státy.

Smysluplnější projekty

Změnit by se v nové politice soudržnosti měly i další věci. Komise například volá po větší orientaci na výsledky. Ráda by řídící a kontrolní mechanismy nastavila tak, aby byly v budoucnu podporovány projekty, které jsou smysluplné a vedou k naplňování priorit, na nichž se státy s Komisí na začátku programovacího období dohodnou.

V důsledku přijetí Lisabonské smlouvy, která původní cíle regionální politiky (hospodářskou a sociální soudržnost) doplňuje ještě o cíl „územní soudržnost“, mají po roce 2013 dostat ve větší míře prostor také podpora městských oblastí nebo územních celků, které jsou geograficky nebo demograficky znevýhodněné. K většímu slovu by se měly dostat i makroregionální strategie jakou je například právě projednávaná Dunajská strategie (EurActiv 2.11.2010).

Snižování regionálních rozdílů zůstává pro ČR prioritou

Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetencí vyjednávání o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 spadá, dokument Evropské komise přivítalo. Podle náměstka ministra Daniela Brauna v něm oproti předchozím konzultačním materiálům došlo k posunu, který České republice vyhovuje. „Návrh, který zachovává (…) zaměření na méně vyspělé regiony, vítáme,“ řekl Braun EurActivu. Ministerstvu se podle jeho slov zamlouvá i „odhodlání k zefektivnění podpory“ a „konkrétní měření výsledků“. Je to v souladu s našimi východisky, dodal v odkazu na koncepční dokument, který nedávno jeho úřad zveřejnil.

Některé body obsažené v materiálu Komise však pro ČR zůstávají problematické. Podle Brauna se jedná o „dvě nebo tři hlavní věci“ a zástupci ministerstva o nich chtějí jednat na schůzce se svými protějšky ze zemí Visegrádské čtyřky, které se má uskutečnit v pondělí (15. listopadu), a společně je pak prosazovat na evropské úrovni.

Výhrady bude mít Česká republika zřejmě k návrhu na zavedení sankcí v podobě pozastavení či odebrání části dotace z evropských fondů. Podle Brauna by totiž dopady na všechny státy měly být „férové a vyvážené“.