Komisař Rehn varuje před odchodem Kypru z eurozóny

Olli Rehn, eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti; zdroj: Evropská komise.

Komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn včera (3. února) varoval před odchodem Kypru z eurozóny. Ten se pod tlakem dluhové krize dostal do problémů, a vloni proto zažádal o finanční pomoc EU. Otázkou záchrany Kypru se dnes zabývají ministři financí eurozóny. Podle Rehna jsou všechny státy měnové unie pro systém důležité.

„I ten, kdo pochází z velké země EU, by si měl být vědom, že každý člen eurozóny je pro fungování celého systému relevantní,“ uvedl Olli Rehn pro německý deník Der Spiegel. Narážel tak německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, jenž zpochybnil význam malého ostrovního státu pro eurozónu.

„Pokud se Kypr stane nesolventním, velmi pravděpodobně to povede k jeho odchodu z eurozóny,“ dodal Rehn.

Slib zemí eurozóny, že udělají všechno pro to, aby blok 17 států platících eurem zůstal nedotčený, podle Rehna uklidnil finanční trhy a tento úspěch by neměl být ohrožován.

Záchranný balík pro Kypr dnes odpoledne v Bruselu projednají ministři financí eurozóny (tzv. Eurogroup). Ostrov potřebuje 8 až 10 miliard eur na rekapitalizaci svých bank a 7 miliard eur na splacení půjček a financování státní správy. O pomoc EU kyperská vláda požádala loni v červnu (EurActiv 26.6.2012).

Minulý týden se na Kypru uskutečnily prezidentské volby, které vyhrál konzervativní politik Nikos Anastasiadis. Ve vítězném projevu se zavázal udělat vše pro vyvedení své země z ekonomické krize.

Evropští politici ale nejsou v otázce záchrany Kypru jednotní. Německo a několik dalších států prosazuje, aby bankovní střadatelé nesli část závazků, a ostatní země se obávají, že takový krok by způsobil odchod bank z ostrova. Rehn zdůraznil, že se proti tomu staví i Evropská komise.

„My nechceme zasáhnout ty, kteří spoří. Jsem si jist, že můžeme najít řešení, které rozptýlí pochybnosti všech států eurozóny,“ vysvětlil Rehn.

Rehn také řekl, že Evropa se musí držet úsporných opatření i přes volání po větším utrácení na podporu růstu. Nepopularita hospodářských škrtů se projevila i v italských volbách, které minulý týden skončily patem (EurActiv 26.2.2013).

„Pokud vezmeme v potaz, že veřejný dluh překračuje 90 % hrubého domácího produktu EU, nemyslím si, že je zde prostor pro opouštění cesty rozpočtové konsolidace,“ řekl. Problémy s růstem se podle jeho slov nevyřeší hromaděním nových dluhů na dluhy staré.

Velmi zadlužená je přitom i druhá největší ekonomika měnové unie – Francie. Rehn upozornil, že francouzská vláda musí zvážit, jak dostat své nadměrné veřejné výdaje pod kontrolu, a dodal, že se doposud příliš soustředila na zvyšování daní, namísto provádění škrtů.

(EurActiv/Reuters)