Kancléřka prý ustoupila jihu, analytici si to ale nemyslí

Zdroj: The Council of the European Union.

Evropský tisk vykresluje summit vrcholných představitelů členských států a vlád jako vítězství jižního křídla nad přísnou politikou úspor, kterou ztělesňuje německá kancléřka Angela Merkel. Komentátoři ale upozorňují, že německé ústupky ve skutečnosti nebyly tak zásadní, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Skutečnost, že se Itálii, Španělsku a Francii podařilo na summitu Evropské rady přimět Německo k souhlasu s opatřeními, která donedávna odmítalo, interpretuje řada evropských deníků jako prohru kancléřky Angely Merkel.

„1:0 pro Hollanda“, vypůjčil si terminologii vrcholícího fotbalového šampionátu pro svou titulní stránku francouzský levicový deník Liberation. „Noc, ve které Merkel podlehla jihu,“ hlásal titulek uvnitř listu. Kancléřka podle deníku byla nucena ustoupit a podpořit prorůstový plán a mechanismy bankovní unie.

Nadšením, které okořenilo čtvrteční fotbalové vítězství Itálie nad Německem (2:1), nešetřil ani jeden z hlavních italských deníků Corriere della Sera. Na titulní stránce se objevil titulek „Super Mario i v Bruselu“ a karikatura, na které byl zpodobněn italský premiér Mario Monti se zaťatými pěstmi ve stejné pozici jako jednadvacetiletý střelec Manchesteru City Mario Balotelli, který dvěma góly ve čtvrtek zajistil Itálii postup do finále.

Německé ústupky

Italský premiér Mario Monti a španělský premiér Mariano Rajoy se odmítli ve čtvrtek večer připojit k souhlasu s prorůstovým balíčkem v celkové výši 120 miliard euro. Ani jedna ze zemí proti jeho přijetí sice nebyla, ale jejich lídři se potřebovali vrátit domů s konkrétními opatřeními, která by zmírnila tlak finančních trhů a náklady na financování jejich dluhů.

Prorůstový balíček, který z velké části obsahuje nevyužité prostředky z evropských strukturálních fondů, byl prý ale důležitý pro německou kancléřku, kterou v pátek po návratu z Bruselu čekalo v Berlíně hlasování o fiskálním kompaktu a smlouvě o vzniku trvalého záchranného fondu ESM. Proto prý také zemím z jižního křídla eurozóny ustoupila.

Německo nakonec podpořilo úpravu pravidel záchranného fondu ESM. Fond, který by mohl začít fungovat ještě během července, má mít nově možnost půjčovat bankám přímo. Tím by došlo k rozetnutí bludného kruhu, ve kterém jsou dluhy států a bank provázány a potíže jedněch prohlubují problémy druhých (EurActiv 29.6.2012).

Takové opatření by dnes uvítalo zejména Španělsko, které před týdnem oficiálně požádalo Evropskou unii o pomoc pro své banky (EurActiv 26.6.2012), ale také například Irsko, jehož státní rozpočet je rovněž silně zatížen dluhy bank.

Italům zase svitla možnost, že by záchranný fond mohl začít nakupovat od vlád státní dluhopisy, čímž by se snížily náklady, které stát musí za nové půjčky platit.

Skutečně jde o ústupky?

„To, že Monti, Rajoy a Hollande interpretují výsledek summitu jako své vítězství, svědčí hodně o diplomatických schopnostech kancléřky Merkel,“ cituje agentura Reuters Holgera Schmiedinga z Berenberg Bank.

Kancléřka, kterou v pátek čekalo doma klíčové hlasování, dávala před jednáním najevo, že nehodlá ze svých pozic ustupovat. Díky tomu se také po summitu zdálo, že kancléřka ustoupila, přestože ve skutečnosti většinou dosáhla toho, co potřebovala, píše agentura.

Podle dohody ze summitu budou moci banky dostávat přímou pomoc ze záchranného fondu. Současně ale vznikne společný bankovní dohled, což je prý třeba vnímat jako vítězství kancléřky, a její vize jednotné integrované Evropy doplněné o přísné podmínky. Ztrátu suverenity, kterou to s sebou přináší, si Monti, Rajoy a Hollande uvědomí až ve chvíli, kdy začnou vznikat detaily tohoto plánu, píše agentura.

„Summit rozhodně vyzněl jako velká prohra pro Merkel, ale půjdeme-li po podstatě, souhlasím s tím, že to tak není,“ říká zástupce ředitele bruselského think-tanku Bruegel Guntram Wolff.

„Na přímou rekapitalizaci bank může dojít až ve chvíli, kdy začne fungovat nový orgán společného dohledu. Taková je její strategie celou dobu – ano, pomoc je možná, ale jen pokud vzniknou řádné kontrolní mechanismy.“

FT: Španělé ani Italové mnoho nezískali

Ani podle komentátora deníku Financial Times Wolfganga Münchaua ve skutečnosti Španělsko a Itálie prosazením volnějších pravidel pro financování z ESM příliš nezískaly.

Trvalý záchranný fond eurozóny ESM totiž může na sekundárním trhu nakupovat dluhopisy zadlužených zemí už dnes. Vznik ESM ale zatím neratifikoval potřebný počet zemí a mechanismus tudíž nebylo dosud možné použít. Nákup státních dluhopisů navíc bude podobně jako přímé půjčky vládám podmíněn reformami.

Fond ESM krom toho postrádá potřebnou kapacitu. V současné době disponuje sice 500 miliardami eur, ale již brzy se z této částky ukrojí 100 miliard pro španělské banky, o pomoc se hlásí Kypr a vzhledem k tomu, že stále není vyloučeno, že trhy donutí k žádosti o pomoc také španělskou vládu, na případnou pomoc Itálii mnoho nezbývá.

Analytik dodává, že na to, aby byl ESM schopen zachránit Itálii i Španělsko, musel by získat bankovní licenci a mít přístup k financím z Evropské centrální banky. „Někdo mi bude muset vysvětlit, jak by mohly být Itálie a Španělsko v bezpečí, když se závazky Německa ani politika ECB nezměnily“.

Podobné je to podle Münchaua se zdánlivým vítězstvím Španělska. Jednou z podmínek, aby ESM mohl bankám začít půjčovat přímo, je existence politické dohody na společném bankovním dohledu. Přestože se politici na posledním summitu na vzniku dohledu domluvili, nelze očekávat, že jednání budou jednoduchá. Německo si jistě bude chtít své zájmy pohlídat.

Fond navíc nemůže začít bankám půjčovat, dokud se politici neshodnou na úpravě pravidel ESM, myslí si analytik. Podle těch stávajících může totiž fond poskytovat pomoc pouze členským státům a nikoli bankám.

(EurActiv/Reuters)