K navýšení záchranného fondu eurozóny zatím nedojde

Olli Rehn, komisař pro měnové záležitosti; Jean-Claude Juncker, předseda Eurogroup; zdroj: Rada EU.

Ministři financí zemí eurozóny včera řešili možnost navýšení prostředků v záchranném fondu EFSF, jehož úkolem je pomáhat nadměrně zadluženým členům. Podle předsedy Eurogroup Jean-Claude Junckera se ministři zabývali několika variantami, ale žádnou nakonec neodsouhlasili. Trhy ale navýšení fondu očekávají a váhání se včera podepsalo i na kurzu eura.

„Zahájili jsme diskusi nad komplexním balíčkem opatření, jejichž cílem je stabilizovat eurozónu. V těchto jednáních musíme pokračovat,“ uvedl Jean-Claude Juncker na závěr včerejšího zasedání ministrů financí klubu zemí s jednotnou měnou.

Lucemburský ministr financí slíbil, že státy přípravu balíčku urychlí, ale odpovědi na otázku, zda vše stihnou do nejbližších zasedání Evropské rady (první proběhne 4. února, druhé 24.-25. března), se vyhnul. „Datum, do kdy chceme mít hotové závěry Vám neřeknu, ale budeme na nich pracovat tak rychle jak jen to je možné,“ řekl.

Ministři se podle Junckera zabývali návrhem Evropské komise, podle nějž by se měla úvěrová kapacita záchranného fondu eurozóny zvýšit ze stávajících 250 na 440 miliard euro. Fond, jehož plný název zní Evropský finanční a stabilizační nástroj (EFSF), vznikl v květnu 2009 v reakci na řeckou dluhovou krizi. Jeho prostřednictvím lze předluženým zemím eurozóny poskytnout pomoc až do výše 440 miliard euro.

Reálně lze z fondu čerpat ovšem pouze 250 miliard euro. Fond má díky tomu nejvyšší možný rating (AAA) a může si na trhu půjčovat za výhodných podmínek.

„V květnu se rozhodlo, že celkově bude ve fondu k dispozici až 440 miliard eur. Zabýváme se několika různými možnostmi jak to udělat,“ prohlásil předseda Eurogroup.

Trhy by ale navýšení fondu uvítaly. Obávají se totiž, že pokud by došlo na nejhorší a o pomoc z fondu by bylo nuceno požádat také Portugalsko a Španělsko, prostředky nebudou stačit. O pomoc členských zemí eurozóny bylo zatím nuceno požádat Řecko a Irsko. Investoři se ale bojí, že na řadě mohou být další.

Obavy na trzích

Investoři nyní očekávají, že politici v eurozóně budou nuceni celkovou kapacitu fondu navýšit o dalších 260 miliard eur, tj. celkem na 700 miliard. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters.

Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) minulý týden vyzvaly nejen k navýšení EFSF, ale také k úpravě jeho pravomocí. Nově by EFSF mohl například nakupovat vládní dluhopisy na sekundárním trhu, stejně jako dnes ECB.

Takové úvahy se ale nelíbí Německu a také Juncker odmítl komentovat, jakou měly podobné návrhy mezi ministry podporu.

Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble prohlásil, že v tuto chvíli není třeba stabilizační fond jakkoliv navyšovat. „Portugalsko žádnou pomoc nechce a ani nepotřebuje. Pro Irsko máme peněz dost a zbytek jsou jenom spekulace,“ řekl ministr krátce před začátkem včerejšího jednání německému rozhlasu.

Euro po ministerské schůzce, která žádné navýšení prostředků v záchranném fondu eurozóny nepřinesla, spadlo ze svého měsíčního maxima, kam se minulý týden dostalo po úspěšných emisích portugalských a španělských vládních dluhopisů.

Navýšení úvěrové kapacity

Juncker včera také ocenil, jak si Španělsko a Portugalsko vedou při přijímání úsporných a reformních opatření, která podle něj zaznamenaly i trhy.

„Volatilita na trzích zůstává, ale související vývoj je povzbudivý. Dobře to ilustruje posun, který je vidět u rizikových prémií vládních obligací. Opatření, která byla dosud přijata, zjevně fungují. Týká se to hlavně kroků, které schválilo Španělsko a Portugalsko,“ uvedl.

Evropský komisař pro měnové otázky Olli Rehn ale věří, že k navýšení úvěrové kapacity záchranného fondu nakonec dojde. „Jsem přesvědčen, že faktická úvěrová kapacita EFSF vzroste,“ prohlásil.

Podle Junckera se ministři zabývali také otázkou možného snížení úroku zemím, které budou nuceny požádat o pomoc z EFSF. Fond v současné době zemím půjčuje za úrok, jehož součástí je i sankce v podobě 300 bazických bodů, o než je úrok vyšší než průměrná sazba na trhu.

„Obecně jsme se bavili o možnosti snížit úrokovou sazbu pro zúčastněné země. Nešli jsme ale do detailů a nemohou Vám proto říci výsledek této diskuse,“ řekl Juncker.

Řada ekonomů a politiků tvrdí, že snížení úroků by předluženým vládám pomohlo k rychlejší konsolidaci veřejných financí. Zdroj blízký jednání ministrů financí eurozóny uvedl, že pokud by se státy dohodly na snížení úroků z EFSF, snížily by se s největší pravděpodobností také úroky Řecku a Irsku, které již mezinárodní pomoc čerpají (navzdory tomu, že Řecko nečerpá podporu z EFSF).