Jednání o řeckém dluhu může ovlivnit i summit EU

Evangelos Venizelos, řecký ministr financí; zdroj: Council of the European Union.

Poté, co jednání mezi soukromými věřiteli a Athénami dospěla do mrtvého bodu a evropské státy požadují po bankách větší oběti, hrozí, že dojednávání podmínek spuštění druhého balíčku pro Řecko zasáhne i nadcházející summit EU. Den, kdy Řecko bude potřebovat další peníze na uhrazení části dluhu, se totiž blíží.

Nejistota ohledně uvolnění druhého záchranného balíčku pro Řecko v celkové výši 130 miliard eur pokračuje. Odrazila se včera i na evropských trzích, kde spolu s čerstvými zprávami o zhoršeném výhledu světové ekonomiky (MMF včera snížila svůj odhad růstu světové ekonomiky ze 4 % na 3,3 %) přispěla k poklesu akciových indexů.

Jednání mezi řeckou vládou a soukromými věřiteli reprezentovanými šéfem Institutu mezinárodních financí Charlesem Dallarou skončila o víkendu neúspěšně. Banky sice s výměnou řeckých dluhopisů v celkovém objemu 200 miliard eur za nové dluhopisy s poloviční nominální hodnotou a s výrazně delší dobou splatnosti souhlasí, ale spory se vedou o výši kupónu, který by jim Athény měly vyplácet.

Zatímco věřitelé prohlašují, že nejsou ochotni přistoupit na úrok nižší než 4 % (Dallara tuto nabídku dokonce označil za „poslední“), Řecko se zdráhá zaplatit více, než 3,5 %. Nabídku věřitelů odmítli v pondělí také ministři financí eurozóny. Banky podle nich musí obětovat víc.

Řecké finance jsou na tom podle posledních informací totiž hůř, než se očekávalo a státy chtějí nyní zabránit tomu, že budou v budoucnu muset lepit další díry v řeckých rozpočtech. To se odráží i v nové podmínce pro uvolnění pomoci, kterou po Athénách požadují ostatní členové eurozóny – všechny hlavní řecké politické strany se podle ní musí písemně zavázat, že i po volbách, které by se v zemi měly konat v dubnu, provedou další úsporná opatření a reformy.

Na druhém záchranném balíčku pro Řecko se Evropa a Mezinárodní měnový fond dohodly v říjnu loňského roku. Balíček počítá s uvolněním další pomoci ve výši 130 miliard eur. Jednou z podmínek je ale uzavření dohody mezi soukromými věřiteli a řeckým státem o účasti bank na záchraně Řecka. Investoři mají podle plánu přistoupit „dobrovolně“ na výměnu dluhopisů za nové s delší dobou splatnosti a s poloviční nominální hodnotou. Takto se má celkový řecký dluh, který v současné době dosahuje více než 350 miliard euro, snížit o 100 miliard. S pomocí této operace se má zadlužení Řecka do roku 2020 snížit ze současných 160 % HDP na snesitelnějších 120 % HDP.

Řecko nyní tlačí čas. 20. března totiž musí splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur a bez uvolnění peněz z druhého záchranného balíčku eurozóny na to mít nebude. Dohodu s věřiteli je přitom třeba uzavřít s dostatečným předstihem, neboť vše musí Řecko stihnout i po právní stránce.

Ale také banky mají co zvažovat. Agentura Bloomberg v této souvislosti cituje ekonoma ING v Bruselu Carstena Brzeskiho. Ten ztrátu, kterou by věřitelé utrpěli v případě, že nedostanou na nových dluhopisech 4 %, jak požadují, ale jen 3,5% (jak prosazuje eurozóna), odhaduje na 10-20 miliard euro. „Ve srovnání s psychologickým dopadem, který by po případném defaultu Řecka nastal u výnosů španělských nebo italských dluhopisů, to je úplné nic,“ řekl agentuře. Ekonom proto věří, že věřitelé nakonec s politiky společnou řeč najdou.

Dallara má dnes další vývoj v jednáních s Řeckem v Paříži konzultovat se zástupci věřitelů.