Je bankovní dohled krokem správným směrem?

Klára Cetlová a Martin Šuster na semináři Finanční regulace v EU. Pomáhá, nebo překáží?; zdroj IES FSV UK

V Bruselu během posledních měsíců rezonuje diskuze o vznikající bankovní unii. Poté, co Rada i Parlament schválily vznik jednotného dohledového mechanismu, debatuje se nyní podoba dalšího pilíře, který by měl pomoci bankám, pokud se dostanou do potíží. Jak bude bankovní unie vypadat? A bude pro Českou republiku výhodná?

Jedním z hlavních témat příští Evropské rady, která se uskuteční v prosinci, bude i jednání o parametrech hospodářské a měnové unie (EMU). Důležitým krokem, který by měl EMU posílit, je jednotný dohledový mechanismus (Single Supervisory Mechanism; SSM). Ten byl v polovině září schválen Evropským parlamentem a o měsíc později i ministry financí jednotlivých států na Radě.

Bankovní dohled Evropské centrální banky (ECB) by se měl týkat přibližně 150 největších evropských bank,  jejichž aktiva přesahují 30 miliard eur, nebo představují víc jak pětinu hospodářského výkonu země (EurActiv 13.9.2013). Měl by být jedním z pilířů vznikající bankovní unie, která se bude týkat nejen zemí eurozóny, ale i těch, které euro nepoužívají, ale rozhodnou se k unii připojit.

Ještě před zavedením dohledu by měly proběhnout zátěžové prověrky bankovních domů, a to jak Evropskou centrální bankou, tak Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA). Podle ministra financí Jana Fischera by se tyto stress testy měly týkat i tří českých bank – ČSOB, České spořitelny a Komerční banky.

Jednotný dohledový mechanismus by měl začít fungovat ve druhé polovině příštího roku. Pokud by některá z bank, na kterou bude dohlížet, měla vážnější problémy, o jejich řešení by se měl postarat jednotný mechanismus pro řešení problémů (Single Resolution Mechanism; SRM). Návrh jeho podoby představila Komise letos v červenci.

Přijetí SRM by však nemuselo probíhat tak hladce, jak tomu bylo u bankovního dohledu. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble totiž nedávno upozornil na to, že vytvoření tohoto pilíře, bude vyžadovat změnu primárního práva EU (EurActiv 16.4.2013).

Krok správným směrem?

Na to, zda společný unijní orgán může zajistit lepší bankovní dohled, se názory liší. „Bankovní unie sice čelí mnoha nevyřešeným otázkám a nedokončeným projektům, ale bez ní zůstane měnová unie zranitelná,“ domnívá se Martin Šuster z Národní banky Slovenska. Uvedl to na semináři „Finanční regulace v EU. Pomáhá, nebo překáží?“, který uspořádal Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR.

Naopak podle Jana Fraita z České národní banky (ČNB) nemusí být přenos na vyšší úroveň nutně dobrým krokem. „Přílišná jednotnost může například vést k přenosu pravomocí, ale odpovědnost zůstane na národní úrovni,“ řekl Frait a dodal, že podle něj je hlavním problémem bankovního sektoru netransparentnost a nedodržování pravidel.

Na další rizika upozorňuje také Klára Cetlová z Ministerstva financí ČR. Jak uvedla na zmíněné konferenci, hrozí, že z právního hlediska bude množství nejistot v právním systému po zavedení jednotného bankovního dohledu narůstat. To by se podle Cetlové mělo týkat právě odpovědností národních a evropských dohledových orgánů.

Jaký bude oficiální postoj České republiky, zatím není jasné. Politici se odkazují na to, že konečná podoba bankovní unie není v tuto chvíli jasná, a proto není možné k ní zaujmout jasnou pozici.

Jak uvedl pro ČTK ministr financí v demisi Fischer, Česká republika se bude v případě jednotného mechanismu pro řešení problémů snažit o co nejmenší zapojení veřejných prostředků, které by mohly být používány jen v nezbytně nutném rozsahu a podle jednotných pravidel.