Jako první zavede dluhovou brzdu Bulharsko

Sofie; zdroj: Evropská komise.

Prvním, kdo po vzoru Německa ústavně zakotví maximální povolený deficit státního rozpočtu, se stane zřejmě Bulharsko. Tamní vláda nyní navrhuje sérii opatření, jejichž součástí je i vytvoření „mechanismu dluhové výstrahy“. Informuje o tom Dnevnik, partnerský portál EurActivu v Bulharsku.

Bulharský ministr financí Simeon Djankov tento týden zveřejnil návrh na zavedení takzvaného „Paktu pro finanční stabilitu“.

Plánovaná opatření jakoby z oka vypadla kontroverznímu Paktu pro konkurenceschopnost, který členským státům EU na únorovém summitu představilo Německo s Francií. Ten je určen primárně zemím eurozóny a jeho součástí jsou vedle požadavku na ústavní zakotvení „dluhových brzd“ zvýšení věku pro odchod do důchodu, harmonizace v oblasti korporátních daní nebo vzájemné uznávání kvalifikací.

Bulharsku jde o euro

Nová opatření mají podle Djankova Bulharsku pomoci zapojit se do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je jakousi čekárnou na vstup do eurozóny. Ministr dodal, že Bulharsko o účast v ERM II požádá až poté, co dojde ke změně ústavy.

V rámci mechanismu ERM II musí státy alespoň dva roky před přijetím společné měny zafixovat kurz své měny vůči euru, nesmí se od něj odchýlit o více než 15 % a zároveň nesmí svou národní měnu devalvovat.

Bulharsko chtělo do ERM II původně vstoupit v roce 2010 a přijetí eura plánovalo na rok 2013. Kvůli vysokému rozpočtovému deficitu v roce 2009 své záměry ale uložilo k ledu.

Ministr věří, že se návrhy vládě podaří parlamentem protlačit do konce letošního roku. Pakt pro finanční stabilitu podle něj začne platit ale až po provedení změn v souvisejících legislativních aktech, jako například v zákoně o státním rozpočtu. Novými pravidly by se bulharská vláda měla řídit od roku 2013.

Tři pilíře

Finanční stabilita Bulharska má být podle Djankova postavena na „třech pilířích“: vládní výdaje nesmí přesáhnout 37 % HDP, rozpočet veřejných financí nemá být vyšší než 3 % HDP a veškeré změny v dani z příjmu fyzických i právnických osob bude muset parlament schválit dvoutřetinovou většinou.

Vnější zadlužení navíc podle nových pravidel nemá překročit 40 % HDP.

Vládní výdaje se v uplynulých letech v Bulharsku pohybovaly v rozmezí 35,5 až 36 % HDP. Bulharská ekonomika uzavřela loňský rok s deficitem 3,6 % HDP. Letos počítá se jeho omezením na 2,5 %.

Hospodářská krize zasáhla Bulharsko později než jeho sousední země. Podle údajů Světové banky poklesla hospodářská aktivita v roce 2009 o 4,9 % HDP a situace se zhoršovala ještě v průběhu prvního čtvrtletí roku 2010, kdy se v Evropě již hovořilo o konci recese.

Evropská komise na příští roky Bulharsku předpovídá nižší růst, než na jaký bylo zvyklé z dob před krizí. V důsledku toho se má zpomalit tempo, jakým se země přibližuje k evropskému průměru. Na rok 2010 Komise Bulharsku předpovídá růst 0,1 % HDP, na rok 2011 2,6 % HDP a na rok 2012 3,8 % HDP.

Bulharská vláda ale nedávno zveřejnila optimističtější predikci. Simeon Djankov očekává, že v roce 2011 Bulharsko poroste o 3,6 % HDP a v roce 2012 o 4,7 % HDP.

Bulharsko má v současné době nejnižší přímé daně. Rovnou 10% daň odvádí do státní pokladny jak fyzické osoby, tak podniky. Djankov dodal, že by si Sofie tuto daňovou sazbu ráda podržela a s francouzsko-německými návrhy na vytvoření harmonizovaného základu daně z příjmu korporací nesouhlasí.

Opoziční socialisté vládní návrhy označili za „represivní opatření“ proti bulharské ekonomice. Bývalý náměstek ministra financí Georgi Kadiev dále upozornil, že pokud legislativa skutečně vstoupí v platnost, může se stát, že v případě přírodních katastrof bude země nucená provést změnu ústavy znovu, aby mohla následky řádění živlů financovat.