Jak na krizi? Evropané jsou pro úspory i podporu růstu

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs.

Jak vyplývá z nového Eurobarometru, obyvatelé Evropské unie si myslí, že v boji s ekonomickou krizí pomohou jak úspory, tak investice na podporu růstu hospodářství. Více než polovina se také domnívá, že pro evropské státy je důležité postupovat koordinovaně. Češi jsou většinou naopak toho názoru, že by státy měly přijímat individuální opatření. Jako jeden z největších problémů obyvatelé ČR spatřují nadmíru byrokracie.

Polovina obyvatel Evropské unie se domnívá, že pro boj se současnou ekonomickou a finanční krizí je třeba přistoupit nejen k úsporným opatřením, ale podpořit také hospodářský růst. Ukázal to nový průzkum Eurobarometru, který probíhal v březnu tohoto roku a byl zveřejněn minulý týden.

Hospodářský růst se přitom právě vedle fiskální disciplíny během posledních týdnů stává hlavním ekonomickým tématem Evropy. Výrazně jej například podporuje nový francouzský prezident François Hollande (viz např. EurActiv 19.4.2012, EurActiv 7.5.2012 nebo EurActiv 10.5.2012).

Povzbuzování ekonomického růstu považuje za nejvýznamnější zbraň proti krizi 25 % lidí. Na druhé straně se 23 % Evropanů domnívá, že důležité je především zredukovat veřejné výdaje. Zbytek, tedy polovina z oslovených 26.500 obyvatel EU, však za nejlepší recept považuje kombinaci obou přístupů.   

Oslovení Češi se také ze 47 % vyslovili pro úspory kombinované s podporou růstu. Podle 26 % obyvatel ČR by se pak státy měly zaměřit nejprve na škrty v rozpočtu, naopak 25 % považuje za důležité především investice a příliv peněz do ekonomiky.

V rámci průzkumu měli dotazovaní také odpovědět na otázku, jaké konkrétní kroky spatřují jako nejlepší způsob boje s krizí. Na prvních třech příčkách se umístily podpora malých a středních podniků, investice do vzdělání a výzkumu a opatření proti nezaměstnanosti mladých. Česká republika byla jedinou zemí, kde většina lidí odpověděla, že by měla být především omezena byrokracie.

Dodržovat pravidla

Významná většina z oslovených Evropanů (80 %) se také domnívá, že finanční pomoc poskytovaná zemím zasaženým krizí by měla být podmíněna dodržováním společně dohodnutých pravidel. Přes 70 % lidí je pak toho názoru, že za porušování těchto pravidel by měly přímo hrozit sankce.

Pokud jde o další aktuální témata evropské ekonomiky, 66 % obyvatel Evropy se například domnívá, že by Unie měla zavést daň z finančních transakcí (Financial transaction tax – FTT), která je také jedním z hojně diskutovaných témat dneška (viz např. EurActiv 24.5.2012).

Pro FTT se vyslovilo celkem 73 % obyvatel zemí eurozóny, v případě ostatních zemí daň podporuje 53 % lidí. Největší podporu má přitom v zemích, které krize zasáhla nejsilněji, tedy v Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku.

Většina Evropanů také podporuje myšlenku částečného sdílení dluhů v národních rozpočtech členských států. Až 64 % lidí to považuje za „nezbytné v rámci evropské solidárnosti“. Na druhou stranu si ještě o něco větší množství lidí (66 %) uvědomuje, že by byl takový systém výhodný jen pro některé země. Zavedení tzv. eurobondů (viz např. EurActiv 21.5.2012) přímo podpořilo 44 % lidí, zatímco 25 % se vyslovilo proti.

Více než polovina z oslovených (55 %) je navíc toho názoru, že jejich země by byla před celoevropskou krizí lépe chráněna, kdyby byla protikrizová opatření lépe zkoordinována s kroky dalších členských států. Na druhé straně se 38 % lidí domnívá, že lepším způsobem boje proti krizi jsou individuální rozhodnutí jednotlivých zemí. Češi se ve většině případů vyslovili spíše pro individuální akce (52 %).