Hudební průmysl chytá druhý dech v cloudu

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Andy Newson.

Díky cloudovým technologiím a aplikacím dostává hudební průmysl druhou šanci a spotřebitelé možnost, jak se ke svým oblíbeným nahrávkám dostat snadno, levně a především legálně. Odborníci ale varují, že různé národní licenční podmínky k užívání hudebních děl mohou v Evropě nástup cloudových aplikací přinejmenším zbrzdit.

Trh s hudbou v cloudech se začíná rychle rozrůstat. Mezi nesporné výhody přitom patří jednoduchost, s jakou mohou uživatelé hudbu stahovat, možnost poslechu zdarma nebo za mírný poplatek a především snadná přenositelnost.

Uživatelé, kteří si zaregistrují některou z online nabízených služeb, mají ke své hudbě uložené ve vzdálených úložištích přístup z jakéhokoli zařízení s připojením na internet – z počítače, mobilního telefonu nebo tabletu. Aplikace navíc umožňují si hudbu do příslušného zařízení stáhnout a poslechnout si jí i ve chvíli, kdy uživatel zrovna není na síti.

Hudba, kterou uživatelé poslouchají, se tak v dnešní době začíná z počítačových disků, pamětí přehrávačů či telefonů přesouvat do obrovských cloudových úložišť.

Hudebnímu průmyslu (bez ohledu na to, zda se jedná o velké nahrávací společnosti nebo nezávislé labely) se tento trend zamlouvá. „Trh ukazuje, že spotřebitelé jsou ochotni za přenositelnost hudby platit,“ říká Charles Caldas, výkonný ředitel amsterodamské společnosti Merlin, která zastupuje nezávislé labely.

Mít přístup je lepší než vlastnit

Mít dobrý přístup k hudbě, to je oč tu běží. Čím dál víc uživatelů totiž kombinuje poslech zakoupených či jinak získaných nahrávek s kvalitně streamovanou hudbou a samotné nahrávky si do svých zařízení vůbec nestahují.

„To, že oba dva modely můžou existovat vedle sebe, nám o budoucnosti ukazuje hodně,“ říká Rob Wells prezident digitální divize nahrávací společnosti Universal.

„V posledních deseti letech jsme po povrchu digitální hudby jen tak zlehka škrábali. Teď teprve začínáme těžit a to v globálním měřítku,“ dodal.

Nahrávací společnosti bez ohledu na velikost vidí v cloudových aplikacích obrovskou příležitost. A data to potvrzují. Mezi roky 2009 a 2010 vzrostl objem hudby prodané přes cloudové aplikace o 4,6 %. Prodeje digitální hudby vzrostly ve stejném období globálně o 5,3 %.

Společnosti nabízející přístup k hudbě v cloudu mají navíc uzavřené licenční smlouvy s hudebními vydavatelstvími, což uživatelům poskytuje legální přístup k veškeré nabízené hudbě a snižuje zájem o pirátsky pořízené nahrávky.

Hlavní hráči

Mezi nejznámější poskytovatele přístupu ke cloudovým úložištím hudby patří bezesporu švédská start-upová firma Spotify, která své služby uživatelům nabízí od roku 2008. Kvůli nedořešeným vlastnickým právům mají však ke službě přístup uživatelé jenom v některých zemích – v Evropě je to kromě severských zemí ještě Nizozemsko, Francie, Velká Británie a Španělsko. Česká republika zatím chybí.

Spotify základní službu nabízí zdarma, ale posluchač se musí smířit s reklamami. S předplatným, které uživatele vyjde na 5 eur měsíčně, už reklamy poslech neruší a přístup k veškeré hudbě je bez omezení. Za 10 eur měsíčně si uživatel může stáhnout hudbu nejen do počítače, ale i do svého mobilního telefonu.

Na prakticky stejném principu (a stejnými službami) funguje v České republice od loňského října firma MusicJet, za níž stojí vydavatelství Universal, Supraphon a OSA. Majoritní podíl (85 %) v ní patří technologické firmě Bald Brothers, která chce do projektu brzy zapojit i další velká vydavatelství (EMI, Sony Music Entertainment a Warner Music).

Vloni v listopadu spustil svou cloudovou aplikaci v rámci svých iTunes také Apple – nejprve ve Spojených státech a nyní si postupně prokousává cestu na evropský trh.

Podobná situace je u Googlu. Jeho zástupce EurActivu sdělil, že společnost „zatím spustila Google Music ve Spojených státech a pokud jde o další země, zatím nemáme, co bychom ohlásili. Máme ale velký zájem své služby rozšiřovat,“ dodal.

Evropa plná překážek

Přestože uživatelé jsou lepší přenositelností hudby nadšení, v Evropě může nástup cloudových služeb přeci jen trvat o něco déle.

Společnosti Spotify, která je v současné době největším evropským hráčem, se zatím na řadu evropských trhů nepodařilo proniknout. „Mám službu zaregistrovanou v Belgii, ale jakmile odjedu do Řecka, ke svým playlistům se nedostanu, protože v Řecku Spotify nefunguje,“ vysvětluje Kostas Rossoglou právník spotřebitelské asociace BEUC.

Ovšem i v případě, že by služba v celé EU (tj. ve všech 27 zemích fungovala), neznamená to ještě, že uživatel bude mít přístup ke všem nahrávkám. Vždycky bude záležet na licencích a ty se v každé zemi liší. A tak zatímco v případě stejné skladby bude mít provozovatel služby licenci zajištěnou v Německu, ve Francii už to platit nemusí.

Jedním z řešení by mohl být celoevropský licenční systém. Taková možnost ale prozatím zřejmě patří do říše snů. Sdružení na ochranu práv vlastníků totiž úporně bojují za udržení svého výsostného postavení na domácím trhu a vytvářejí tak sice neviditelné, ale zato velmi hmatatelné překážky na evropském (stále ještě nejednotném) vnitřním trhu.