Hospodářský růst eurozóny se zpomalil

Euro - bankovky

Hospodářský růst členských zemí EU s jednotnou měnou se zpomalil. Vyplývá to z odhadů, které zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat).

Meziroční tempo růstu HDP ve třinácti zemích eurozóny se snížilo ze 3,1% na 2,5%. Minulý rok hospodářský růst v eurozóně dosáhl šestiletého maxima a na začátku letošního roku dokonce eurozóna předstihla USA. Analytici se domnívají, že růst by se mohl znovu nastartovat v dalším čtvrtletí i díky malým makroekonomickým důsledkům, které zřejmě bude mít nedávný rozruch na finančním trhu.

Německé hospodářství, které je největší z eurozóny, rostlo ve druhém čtvrtletí jen tempem 0,3%, což je oproti prvnímu čtvrtletí pokles o 0,2%. Zpomalení růstu zasáhlo i Francii, jejíž hospodářství rostlo také jen o 0,3%. To by mohlo vyvolat další spory francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichetem. Sarkozy totiž věří, že ECB by mohla hospodářský růst více podporovat.

Z prvních zveřejněných údajů Eurostatu vyplývá, že ekonomika celé EU zpomalila ve druhém čtvrtletí na 0,5%. V meziročním srovnání to znamená pokles hospodářského růstu z 3,8% na 2,8%.

Z nových členských zemí si vede velmi dobře Slovensko, jehož meziroční tempo růstu dosahuje dle Eurostatu 9,2%, a to i přes horší vývoj zahraničního obchodu. Slovenské hospodářství podpořila hlavně průmyslová výroba. Je možné, že ještě lépe na tom bude Lotyšsko. Jeho růst ve druhém čtvrtletí se odhaduje až na 11,3%. Zatím ale chybí srovnání s předchozím čtvrtletí. Česká republika zveřejní údaje o svém hospodářském růstu až na začátku září.

Maďarsko naopak zaznamenalo nejnižší hospodářský růst za posledních jedenáct let. Ve druhém čtvrtletí rostla maďarská ekonomika jen 1,4%. Je to způsobeno neúspěšnou fiskální politikou vlád z minulých let.

Ve srovnání s USA vykazuje EU i eurozóna ve druhém čtvrtletí nižší hospodářský růst. Naopak japonská ekonomika také zpomalila. Eurostat bude své odhady ještě zpřesňovat.