Hospodářské rozdíly mezi státy eurozóny je podle německé kancléřky nutné snížit

Euro se v pátek propadlo na své osmnáctiměsíční minimum vůči dolaru. Důvodem dalšího oslabování jsou rostoucí obavy z úsporných balíčků, které by podle trhů mohly ohrozit křehký růst v zemích eurozóny. Německá kancléřka Angela Merkel včera ale spekulace proti společné měně odsoudila a prohlásila, že Unie své potíže může překonat pouze snížením rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími státy.

„Udělali jsme pouze to, že jsme si koupili čas, abychom mohli odstranit rozdíly v konkurenceschopnosti a rozpočtových deficitech v jednotlivých zemích eurozóny,“ prohlásila včera Angela Merkel před zástupci německých odborových svazů v odkazu na záchranný balíček v hodnotě 750 miliard eur, na jehož vytvoření se lídři zemí měnové unie shodli minulou neděli (9. května, EurActiv 10.9.2010). Pokud Unie tento problém nebude řešit, situace se nezklidní, dodala kancléřka.

Spekulace, díky nimž se euro koncem minulého týdne ocitlo na minimu vůči dolaru by podle kancléřky byly ještě nedávno nemyslitelné. „Mohlo k nim bohužel dojít pouze díky značným rozdílům v hospodářské úrovni a zadluženosti jednotlivých členských zemí eurozóny,“ uvedla Merkel.

Kurz eura k dolaru se v pátek 14. května pohyboval kolem 1,235, což je nejméně za posledních osmnáct měsíců.

Kancléřka dodala, že Evropská unie udělala přijetím svého záchranného balíčku dobře, ale dodala, že je třeba učinit ještě daleko víc. Berlín se podle informací agentury Reuters údajně pokouší ostatní členy eurozóny přimět k přijetí rozpočtového zákona podobného tomu, který nedávno začal platit v Německu. Zákon, který je od loňska součástí německé ústavy spolkové vládě ukládá, že do roku 2016 nesmí její deficit převyšovat 0,35 % HDP. Spolkovým zemím pak od roku 2020 zakazuje schodkové hospodaření úplně.

Slabá hospodářská politika eurozóny

V Evropské unii se nyní v kontextu řecké krize diskutuje o nutnosti posílit koordinaci rozpočtových politik. Tímto směrem jde i návrh Evropské komise ze středy 12. května, v němž exekutiva navrhuje ex-ante kontrolu rozpočtů členských států (EurActiv 13.5.2010).

Finský eurokomisař pro ekonomické a měnové otázky Olli Rehn v nedělním vydání deníku Helsingin Sanomat v této souvislosti uvádí, že „vzhledem k tomu, že jsou ekonomiky zemí eurozóny silně spojeny společnou měnou, je třeba zabránit tomu, aby slabá hospodářská politika jedné země ohrožovala úspěch jiných“.

Rehn také připomíná, že se Unie v minulosti příliš zabývala rozpočtovými deficity a nevěnovala odpovídající pozornost narůstajícímu celkovému zadlužení. Vývoj státních dluhů je podle komisaře do budoucna sledovat daleko pečlivěji a případné „roztáčející se [dluhové] spirály“ je třeba včas zastavit.

Záchranný balíček podle komisaře sice zabránil šíření řeckých potíží, ale krize zároveň ukázala na nedostatky eurozóny. „Problém hospodářské a měnové unie spočívá v tom, že monetární pilíř byl od počátku daleko silnější než fiskální. Krize ukázala, že jsou zapotřebí oba,“ říká komisař.

Za úsporná opatření platí Zapatero ztrátou popularity

Průzkumy zveřejněné o víkendu v evropském tisku naznačují, jak vysokou cenu v podobě ztráty popularity budou muset některé vlády v důsledku přijetí stabilizačních balíčků zaplatit.

Náskok španělské pravicové opozice se od doby, kdy tamní vláda schválila škrty v rozpočtových výdajích, více než zdvojnásobil. Průzkum, který pro deník El Pais vypracovala agentura Demoscopia ukázal, že Lidová strana vede nad vládními socialisty Josého Luise Rodrigueze Zapatera o 9,1 procentních bodů. Ještě před čtrnácti dny přitom průzkumy ukazovaly pouhý 4,2procentní náskok. Průzkum se uskutečnil 13. května – den poté, co vláda oznámila, že sníží platy státních zaměstnanců a pozastaví valorizaci důchodů.

Řecká vláda je na tom podle průzkumů lépe. Úsporná opatření, kterými EU a MMF podmínily svou pomoc zadlužené zemi, se na popularitě politiků zásadněji nepodepsala.