Hollande chce na summitu prorazit cestu pro zavedení eurobondů

François Hollande; zdroj: Flickr.com; autor: François Hollande.

Pro setkání s dalšími evropskými lídry na středečním (23. května) summitu EU si nový francouzský prezident François Hollande vyvěsí na štít téma společných evropských dluhopisů. Kromě nich by se měly řešit další návrhy na záchranu zadlužených zemí, ale především na podporu ekonomického růstu Evropy.

Francouzský prezident François Hollande bude tento týden na neformálním summitu Evropské rady prosazovat myšlenku společných evropských dluhopisů, tedy tzv. eurobondů. Bude chtít zejména přesvědčit německou kancléřku Angelu Merkel, aby její země tento projekt podpořila.  

Summit by se měl podle očekávání zaměřit na opatření pro podporu evropského ekonomického růstu, která byla jedním z témat Hollandovy prezidentské kampaně a po které volají i další evropské země (EurActiv 7.5.2012).

„V balíčku mých návrhů budou také eurobondy a rozhodně nebudu sám, kdo bude jejich zavedení prosazovat,“ řekl novinářům po nedělním setkání lídrů osmi nejvyspělejších států světa (G8) v Camp Davidu.

Podporu Hollandovi podle odborníků poskytnou například italský premiér Mario Monti, španělský ministerský předseda Mariano Rajoy a také Evropská komise, která je dlouhodobě zastáncem společných dluhopisů (EurActiv 18.11.2011).  

„Téma eurobondů je nyní v Evropě na pořadu dne a pokud Hollande tuto otázku otevře, dostane podporu dalších lídrů,“ prohlásil jeden z vysokých úředníků EU. Společné dluhopisy totiž část Evropy považuje za jednu z možných cest ze současné krize.

Hledání cesty z krize

Podle zasvěcených pozorovatelů se kromě eurobondů bude na středečním summitu hovořit také o dalších řešeních obtížné ekonomické situace Evropy. Před následujícím pravidelným summitem, který se koná na konci června, by se tak mohlo podařit dosáhnout shody nad konkrétními kroky.

Jedním z bodů by mohlo být navýšení kapitálu Evropské investiční banky nebo zavedení projektových bondů, které by měly prostřednictvím cílených investic do infrastruktury vytvořit nová pracovní místa a posílit konkurenceschopnost.

Vedle těchto prorůstových opatření by měli politici zaměřit na pomoc bankovnímu systému eurozóny, zejména bankám v Řecku a Španělsku, které byly krizí těžce postiženy.

Podle jednoho z návrhů by mohl evropský záchranný fond EFSF rekapitalizovat přímo banky, namísto půjček členským zemím, které pak peníze dále půjčují právě svým bankám.  

Tato myšlenka se ale nezamlouvá Německu, které tvrdí, že zajištění stability bankovního sektoru je úkolem jednotlivých států.

Německo také prozatím nesouhlasí se zavedením eurobondů. I když tento projekt kancléřka Angela Merkel přímo neodmítla, měl by podle ní být realizován až po konsolidaci evropské ekonomiky a dalších krocích směrem k politické a fiskální unii (EurActiv 26.1.2012).

Jaké eurobondy?

Podle řady ekonomů by nejlepším modelem pro zavedení eurobondů bylo plné sdílení celkového dluhu zemí eurozóny. To by prý pomohlo obnovit důvěru na finančních trzích. Tato podoba společných dopisů by však kladla vysoké náklady právě na Německo, které by jako země s nejstabilnější ekonomikou muselo financovat dluhy ostatních zemí.

Jeden z dalších nápadů proto přinesli němečtí odborníci, kteří navrhují, aby vznikl speciální fond pro splácení společného dluhu zemí, jejichž zadlužení překročí hranici 60 % HDP.