Sinn: Levné evropské peníze krizi na periferii jen prohlubují

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: MPD01605.

Podle německého ekonoma Hans-Wernera Sinna poškozují levné evropské peníze konkurenceschopnost zemí na periferii eurozóny. Vlivný německý ekonom v rozhovoru pro francouzský EurActiv uvedl, že státy díky nim ztrácí motivaci přijímat nutné strukturální reformy a brání jim ve snižování cen a mezd.

Sinn v rozhovoru zpochybňuje i záchranný program Evropské centrální banky (ECB), která ve snaze uklidnit trhy evropským bankám nalila až 1 bilion eur v podobě nízko úročených půjček.

„Ale samozřejmě, že se trhy uklidnily. Ale je naším úkolem uklidňovat trhy? Já si to nemyslím. Pokud jde o předlužené země, je určitý neklid namístě,“ uvedl.

Podle ekonoma by úroky, které trhy požadují od vlád v zadlužených zemích, měly zůstat relativně vysoko, a motivovat tak politiky k reformám a rozpočtovým škrtům. „Ve chvíli, kdy se riziková prémie zvýšila, Italové si zvolili (ve skutečnosti jmenovali, pozn. red.) novou vládu. Ve chvíli, kdy riziková prémie klesla, odborové organizace Montiho reformy na pracovním trhu sestřelily.“

Rizikové prémie, které udávají rozdíl mezi úrokem, za který si na trhu půjčují vlády evropských zemí a úrokem, za který si půjčuje německá vláda, začaly po zásahu ECB opět růst. Znovu se tak objevily obavy, že o pomoc z evropských záchranných mechanismů bude muset požádat Španělsko.

Proti euroobligacím

Ze stejného důvodu Sinn nesouhlasí ani s případným zaváděním euroobligací. Za dluh vydaný prostřednictvím euroobligací by v takovém případě neručil pouze daný stát, ale eurozóna jako taková. Zemím, jimž trhy nechtějí půjčit jinak než na vysoký úrok, by se sazba snížila, ale například Německu, jehož úroková sazba je nízká, by naopak vzrostla.

„Eurobondy vedou k socializaci odpovědnosti a pobízejí státy k ještě většímu zadlužování,“ řekl.

„Dokonce ani Američané podobný nástroj nemají. Každý stát si vydává své vlastní dluhopisy a nemůže-li své dluhy splácet, pak jednoduše zkrachuje. Obava z vysokých rizikových prémií státy nutí být s půjčkami opatrný,“ myslí si ekonom.

Sinn zároveň věří, že situace zemí, které dnes na trzích platí vysoké úroky, není tak černá, jelikož vysoké úroky platily i v 80. letech a začátkem 90. let. „Tyto země pod tíhou úrokových sazeb nezkolabují. To jenom my jsme si zvykli na nízké sazby,“ uvedl.

„A i v případě, že se náklady na financování dluhu zvýší, což nepopírám, že nastane, neměli bychom ztrácet z dohledu hlavní cíl a tím je přijetí potřebných strukturálních reforem, které povedou k reálné devalvaci pomocí nižších cen.“

ECB by neměla pomáhat vládám

Sinn rozhodně odmítá návrhy na jakékoli rozšiřování pravomocí Evropské centrální banky. ECB už podle něj svůj právní mandát překročila. Financování vlád není podle něj úkolem banky. „Pokud nedojde k mimořádné situaci, ECB nesmí nahrazovat finanční trh.“

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy minulý týden prohlásil, že je třeba začít diskutovat o tom, zda by ECB neměla hrát roli také při podpoře hospodářského růstu. François Holland, kandidát socialistů na post prezidenta, podobnou diskusi požaduje už dlouho.

Současný mandát ECB definuje Maastrichtská smlouva. Hlavním cílem banky je podle ní udržování cenové stability a nízké inflace. Růst a podpora zaměstnanosti jsou pouze sekundárními cíli.

Podle Sinna by banka mohla poskytovat krátkodobou pomoc zemím jako je Španělsko. „Nevylučoval bych poskytování pomoci k zaručení likvidity na rok, maximálně dva. Ale víc není možné,“ uvedl.

ECB by podle něj neměla vůči evropským státům, které se dostanou do potíží, vystupovat ani jako „půjčovatel poslední instance“. „Argument o půjčovateli poslední instance nepřímo říká, že daňový poplatníci v jedné zemi by měli financovat banky v jiné zemi. Jak o něčem takovém můžeme vážně uvažovat?“

Podle Sinna není možné podobné pravidlo zavést, dokud se z Evropy nestane plnoprávný „evropský národní stát“.

Evropské peníze ničí konkurenceschopnost

Levné peníze z Evropské unie podle Sinna problémy zemí jako je Řecko neřeší, spíš je prohlubují. V  zemích na periferii eurozóny totiž zvyšují mzdy a ceny bez ohledu na skutečnou produktivitu práce. „Finanční dárky ničí konkurenceschopnost země. Tyto finanční transfery brání poklesu cen, zvyšují dovozy a ovlivňují konkurenceschopnost vývozů,“ uvedl.

„Řecký ministr Chrysodios v rozhovoru pro Frakfurter Allgemeine Zeitung velmi správně řekl, že řecký vývoz zničila evropská pomoc.“

Řešení, které nyní navrhuje Německo a Evropská komise, je deflace – všeobecné snížení mezd a cen – a to až do bodu, než začnou být země na periferii eurozóny opět konkurenceschopné. Pokrok při naplňování tohoto doporučení je zatím ale velmi omezený.

Ekonom v rozhovoru zareagoval i na současnou situaci ve Španělsku, kde hrozí, že země nedodrží plánované rozpočtové škrty a bude muset požádat o pomoc z evropských záchranných fondů. „Pokud Španělsko svůj úsporný program nezavede, pak k potřebné deflaci nedojde. V Goldman Sachs vypočítali, že pokud chce být země znovu konkurenceschopná, bude muset o 20 % devalvovat.“

Ekonom dodal, že rozhodně nepůjde o rychlý proces. „Německu například trvalo 13 let, než prostřednictvím devalvace znovu dosáhlo konkurenceschopnosti. Španělsko od začátku krize devalvovalo zatím o 1 %, což je téměř nic.“

Řecko v eurozóně trpí

Sinn je přesvědčen, že společná evropská měna Řecku škodí. Brání mu totiž v devalvaci a země tudíž není schopná dostatečně snížit své mzdy a ceny na to, aby byla konkurenceschopná. „K tomu, aby se to stalo, by museli podle Goldman Sachs a Ifo institutu o 30 % zlevnit,“ řekl.

Ekonom dodal, že řecký bankrot by žádnou katastrofu nepřinesl. „Finanční sektor přehání, protože chce získat ještě nějaký čas, aby mohl přeprodávat řecké vládní dluhopisy. Pokud by ale země měla z eurozóny odejít, nic se nezmění, žádný kolaps nenastane. Všichni už jsou na tu možnost připraveni.“

Celý rozhovor ve francouzštině naleznete pod tímto odkazem.