Globalizace je pro EU prospěšná

globalizace

Evropská unie dokázala v uplynulých padesáti letech dobře zhodnotit výzvy plynoucí z globalizace světového hospodářství. Výroční zpráva EU o stavu ekonomiky jí přisuzuje pětinový podíl na hospodářském růstu.

Globalizace podle zprávy přináší nižší ceny spotřebitelům i firmám, růst objemu zahraničního obchodu, vyšší úroveň produktivity a reálných mezd a větší výběr produktů. K tomu, aby byla Evropa schopna i nadále těžit z rostoucího propojování trhů je třeba se zaměřit na opatření, které napomohou k vyšší flexibilitě pracovní síly. Uchylování se k různým ochranářským praktikám pouze sníží hospodářskou výkonnost a omezí pracovní příležitosti Evropanů.

Zpráva vyvrací mýtus, že evropské státy trpí globalizací a zejména levnou pracovní silou, kvůli níž řada firem přesouvá svou výrobu z Evropy směrem na východ. Přestože je růst významu Číny jako obchodního partnera rozhodujícím faktorem, celkový dopad na evropské pracovní trhy by neměl být podle zprávy příliš dramatizován. Čína stále zůstává především zdrojem méně kvalifikované pracovní síly, výrobky s vyšší přidanou hodnotou musí stále dovážet.

Úbytek zaměstnání v odvětvích využívající méně kvalifikovanou práci je v EU na druhé straně kompenzován přírůstkem pracovních příležitostí v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou. Celkový dopad na trh práce je tak podle zprávy spíše neutrální.

V současné době je Evropská unie hráčem číslo jedna ve světovém obchodu. Zpráva uvádí, že pouze státy staré Patnáctky se podílely v roce 2004 na světovém obchodě z 16%, což je výrazně více, než například Spojené státy (10%).

Má-li EU být nadále schopna využívat potenciálu globalizace, musí pokračovat v restrukturalizaci svých pracovních trhů orientací na odvětví, v nichž má oproti východním konkurentům komparativní výhodu. Klíčové pro EU bude upevnění pozice v oblasti středně náročných, ale především špičkových technologií, zvláště pak v informačních technologiích.