G20 plánuje až 2 biliony dolarů na podporu eurozóny

Zdroj: Evropská komise

Ministři financí zemí dvaceti nejvýznamnějších ekonomik světa G20 jednali o víkendu v hlavním městě Mexika o vytvoření obrovského záchranného balíku. Jeho úkolem je přesvědčit finanční trhy, že je G20 připravena udělat vše pro to, aby problémy eurozóny neohrozily oživení světové ekonomiky.

Ministři financí zemí G20 o víkendu z Mexico City eurozóně vzkázali, že jsou ochotni příspěvky do Mezinárodního měnového fondu (MMF) navýšit. Evropa ale nejprve musí přilít peníze do svých vlastních záchranných mechanismů. O posilování trvalého záchranného fondu ESM se má tento týden jednat na summitu zemí EU. Klíčovým hráčem přitom zůstává Německo, které má k navyšování peněz ve fondech eurozóny stále výhrady.

Zástupci eurozóny svým mezinárodním partnerům nakonec slíbili, že otázku posilování záchranných fondů v březnu vyhodnotí. Ministři G20 to označili za „zásadní podmínku“, kterou je třeba splnit k tomu, aby jejich země zvážily zvýšení prostředků v Mezinárodním měnovém fondu.

„Panuje obecná shoda na tom, že MMF nemůže nahrazovat chybějící evropský val a že MMF nemůže udělat další krok, dokud nebude jasné, co má Evropa v plánu,“ uvedl americký ministr financí Timothy Geithner.

Přestože signály, které Německo během víkendu vysílalo, nebyly úplně jednoznačné, oficiální postoj Německa se ani po jednání G20 nezměnil. Představitelé největší ekonomiky eurozóny nadále trvají na tom, že fiskální disciplína je pro obnovení důvěry trhů a hospodářského růstu důležitější, než navyšování objemu financí v záchranných fondech.

Spojené státy s tím ale nesouhlasí. Geithner uvedl, že dosavadní opatření přijatá Evropskou unií snížila rizika vzniku „katastrofické“ finanční krize, ale je prý třeba udělat mnohem více.

Britský ministr financí George Osborne volil ještě ostřejší slova. „Potřebujeme nejdřív peníze eurozóny vidět – a to se, upřímně řečeno, zatím nestalo. A dokud se tak nestane, je vyloučeno, aby Británie, ale pravděpodobně i kdokoli jiný, do MMF posílala další zdroje,“ uvedl.

Až 2 biliony dolarů

Pokud by státy G20 navyšování prostředků v MMF nakonec odsouhlasily, mohla by záchranná kapacita fondu dosáhnout téměř 2 bilionů dolarů. Rozhodnutí může přitom padnout už na příští schůzce ministrů financí G20, která je naplánovaná na druhou polovinu dubna.

Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn uvedl, že posílení záchranných fondů by státům umožnilo lépe čelit případným dalším otřesům na finančních trzích.

„Neměli bychom s tím otálet, protože jednou z hlavních lekcí, které nám tato krize dala, je, že čím déle čekáme, tím víc to většinou stojí,“ řekl.

Německo, které navyšování prostředků v záchranných fondech eurozóny odmítá, se na schůzce G20 ocitlo pod silným tlakem. Ministr financí Wolfgang Schäuble nakonec své partnery ujistil, že rozhodnutí padne někdy v průběhu března.

Po víkendu je nyní na stole varianta, která počítá s propojením dočasného záchranného fondu EFSF a trvalého fondu ESM, který má být spuštěn v polovině roku. Pokud by se tak stalo, vznikl by fond s kapacitou 750 miliard euro (cca 1 bilion dolarů). Tím by se otevřela cesta k uvolnění příspěvků dalších zemí G20 jako jsou Japonsko nebo Čína. MMF požaduje, aby mu  státy poslaly dalších 500-600 miliard dolarů. Fond v tuto chvíli disponuje 385 miliardami dolarů.

Pokud by státy G20 prostředky MMF opravdu navýšily, záchranná kapacita by se zvedla na téměř 2 biliony dolarů.

Nejednoznačné Německo

Dánská ministryně hospodářství Margrethe Vestager v sobotu uvedla, že „i Německo“ bylo s návrhem na sloučení záchranných fondů eurozóny poměrně spokojené.

Pozice Berlína není v tuto chvíli úplně jasná. Německá kancléřka o víkendu znovu zdůraznila dosavadní postoj, podle nějž jsou prostředky v záchranných fondech eurozóny dostačující.

Německo také silně bojovalo za mírnější tón závěrečného komuniké a požadovalo, aby posílení záchranné kapacity fondů eurozóny bylo označeno jako „důležitá podmínka“ a ne jako „zásadní“ (což je formulace, která se do textu nakonec dostala).

Představitelé Spojených států, ale i dalších zemí G20 nad pozicí Německa kroutili hlavou. „Německá posedlost finanční disciplínou byla těžko pochopitelná. Němci se během schůzky ocitli tak trochu v izolaci a německá delegace se kritice ze strany neevropských zemí bránila svalováním viny na (kancléřku) Merkel a na Bundestag,“ sdělil nejmenovaný účastník jednání G20 agentuře Reuters.

Agentura neoblomný postoj Berlína částečně zdůvodňuje dnešním jednáním spolkového sněmu, kde mají poslanci hlasovat o uvolnění druhého záchranného balíčku pro Řecko.

Brazílie žádá reformu MMF

Některé rozvíjející se státy ke svému souhlasu s navýšením prostředků v MMF připojují ještě další podmínky. Brazilský ministr financí uvedl, že rozvíjející se státy budou požadovat implementaci reformy MMF z roku 2010, která jim dává větší rozhodovací pravomoci.

Rozvíjející se ekonomiky také uvedly, že do boje o křeslo prezidenta Světové banky možná vyšlou svého vlastního kandidáta. Křeslo šéfa banky přitom dosud obsazovaly Spojené státy.

Ministři G20 v závěrečném komuniké potvrdili, že k zavedení reforem MMF dojde na jeho zářijovém výročním zasedání.

(Reuters/EurActiv)