G20: nemastný, neslaný kompromis

Zdroj: Evropská komise

Na víkendovém jednání G20 se sice státníkům povedlo dohodnout na tom, jaké cesty vedou k udržení křehkého růstu, ovšem tyto cesty se od sebe dost podstatně odlišují – zatímco Evropa v čele s Německem akcentuje úspory, USA se bojí, že přílišné „utahování opasků“ ohrozí globální oživení.

Jediným konkrétním výstupem z víkendové schůzky skupiny G20, která sdružuje nevýznamnější rozvinuté i rozvíjející se státy světa, je závazek v podobě snížení rozpočtových schodků na polovinu do roku 2013. O tři roky později se pak má stabilizovat poměr dluhu k HDP, který zvlášť ve vyspělém světě v poslední době strmě vzrostl. V závěrech G20 se ovšem zdůrazňuje, že úspory nemají ohrozit ekonomické oživení (užívá se termínu „growth friendly“).

Na rozdíl od předchozích tří summitů G20 světoví státníci v kanadském Torontu připustili, že při řešení dopadů krize „jedna košile nesedí všem“. „Uznáváme, že příslušné nástroje musí být implementovány na národní úrovni a bude nutné je přizpůsobit potřebám jednotlivých zemí,“ dočteme se v závěrech.

„Naše výzvy jsou stejně rozdílné jako naše národy,“ podtrhl to, že proklamovaná jednota předchozích summitů G20 je pryč, i americký prezident Barack Obama. „Dohromady však reprezentujeme 85 % globálního hospodářství, a proto musíme koordinovat opatření proti nejhorší ekonomické krizi našeho věku,“ zdůraznil.

Už před víkendovým jednáním bylo jasné (poté, co se na sporných otázkách neshodli na přípravné schůzce ministři financí), že společný postup při uvalení dodatečné daně na banky, nebo zpřísnění pravidel kapitálové přiměřenosti se konat nebude.

Další třecí plochou, kterou se nepovedlo „zahladit“, je problematický kurz čínské měny. Čína sice nedávno povolila jüanu uzdu, ovšem i tak je jeho kurz podle západních zemí stále podhodnocený a zvýhodňuje firmy exportující z Číny. V závěrech ovšem není o čínské měně ani slůvko.

Rozdíly převážily

Na začátku krize se zdálo, že je G20 jednotná. Shodla se na pumpování bilionů dolarů do skomírajících ekonomik. Někdejší jednota je ale v současnosti pryč, protože rychle se rozvíjející země už mají často krizi za sebou, a tak nevidí důvod pokračovat v podpůrných opatřeních a šetří veřejné prostředky.

Naopak ve vyspělých státech se politici třesou před fenoménem „W“, které symbolizuje návrat do recese a další zvyšování nezaměstnanosti. Zvlášť ve stínu otřesů v eurozóně, Spojené státy v posledních měsících tlačily na Německo a další země měnové unie, aby šetření odložily a lily do ekonomik další peníze.

Stal se ale pravý opak. Němci sice po dlouhém váhání kývli na stabilizační balík ve prospěch eurozóny, následně ovšem představili nejradikálnější úsporná opatření od druhé světové války (EurActiv 8.6.2010).

Držíme palce Japonsku

„G20 se vlastně transformovala do role komise řešící hospodářskou krizi,“ hodnotí Tom Bernes z torontského Centre for International Governance Innovation. „Lídři G20 se sice shodli na potřebě přísnější regulace finančních institucí, detaily ovšem zůstávají stále neznámé a chybí deadline pro jejich stanovení (…) Je tu hodně nedokončené práce,“ uvádí jeden z kontroverzních bodů Bernes.

Země G20 se zavázaly, že všechny sporné otázky, jako jsou už zmiňované regulace finančního sektoru nebo například změna rozhodovacího procesu v Mezinárodním měnovém fondu (rozvojové státy požadují větší hlasovací práva), dořeší do listopadového summitu v korejském Soulu. Řada pozorovatelů o tom ale pochybuje.

Pokud jde o redukci rozpočtových deficitů, Evropa si pochvaluje, že v Kanadě převážil její názor. „Summit jasně reflektuje příklon k evropskému přístupu,“ uvedli unijní představitelé. Z vyspělých států sdružených v G20 bude mít podle odborníků s dodržováním rozpočtové disciplíny největší problémy Japonsko.

Jeho deficit se letos vyšplhá na 9,2 % HDP, což ještě není nijak neobvyklé, ovšem celkový dluh veřejných financí atakuje astronomických 200 % HDP. A to je hned po Zimbabwe nejhorší výsledek na světě (viz tabulka). V této souvislosti lídři G20 v závěrech ocenili plán fiskální konsolidace japonské vlády.