Francouzsko-německý návrh fiskální unie přijal summit chladně

Zdroj: http://consilium.europa.eu/.

Francie a Německo se na summitu EU minulý týden postaraly o pozdvižení, když v pátek (4. února) představily vlastní návrh posílení ekonomické a fiskální koordinace eurozóny. Řadu zemí další francouzsko-německá „hotovka“ nepotěšila.

Francouzský prezident Nicolas Sakrozy a německá kancléřka Angela Merkel na summitu EU představili společný návrh „paktu pro konkurenceschopnost“, který počítá například s uzákoněním rozpočtových pravidel, úpravou důchodových systémů nebo minimální daní z příjmu právnických osob.

Společný návrh dvou nejsilnějších evropských ekonomik, který například počítá s ustálením věku pro odchod do důchodu na hranici 67 let, ale řadu členských států Unie nepotěšil už tím, jak vznikl.

Není to totiž poprvé, kdy se Berlín a Paříž před summitem EU na něčem společně dohodli a ostatním partnerům v Bruselu následně celý návrh předložili jako „hotovou věc“. V minulém roce to byl například společný návrh ve věci sankcí za porušení rozpočtových pravidel.

„Řada zemí má velké problémy s těmito návrhy,“ citovala agentura Reuters diplomata jedné z menších zemí eurozóny.

Nyní Berlín s podporou Paříže předkládá další návrh a podmiňuje jím svůj souhlas s posílením úvěrové kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF). Podle obou zemí má pakt pro konkurenceschopnost vrátit na trhy důvěru.

„Co by mělo být hlavním cílem ekonomické spolupráce? Mělo by to být blaho občanů našich států,“ řekla na tiskové konferenci kancléřka Merkel.

„Chceme, aby se rozdílné evropské ekonomiky propojovaly, a shodujeme se na plánu, jak odpovědět na výzvy, kterým dnes Unie čelí,“ dodal prezident Sarkozy.

Podle nejmenovaného člena francouzské delegace budou Francie a Berlín poprvé prosazovat využití článku 136 Lisabonské smlouvy, který dovoluje zemím eurozóny „posílit spolupráci a dohled nad rozpočtovou disciplínou“, aniž by přitom potřebovaly souhlas dalších států Unie.

Je to ale teprve na začátku, „vše musíme ještě vyjednat,“ dodal francouzský diplomat s tím, že i Francie má v některých bodech odlišné postoje než Německo nebo Evropská komise.

Česko i Slovensko odmítá daňovou harmonizaci

Země sedmadvacítky se debatě nebrání, v konkrétních bodech mají ale řadu výhrad. Slovensko by mohlo mít například problémy s návrhy v oblasti daní či důchodové reformy, uvedla slovenská premiérka Iveta Radičová, která ale zatím nechtěla uvést, zda je proti něčemu kategoricky.

Český premiér Petr Nečas odmítl říct, zda by se k paktu případně mohla připojit i Česká republika. Připustil nicméně, že některé návrhy paktu, jako například uzpůsobení důchodové reformy demografickému vývoji nebo zavedení protidluhové brzdy i v legislativě a v ústavě, mohou být pro Česko přijatelné.

Podobně jako premiérka Radičová ale i on vidí jako problematickou harmonizaci v oblasti daňové politiky. 

Další diskuze k francouzsko-německému návrhu se očekává na mimořádném summitu eurozóny, který by se měl konat ještě před jarním summitem EU 24. a 25. března, pravděpodobně v polovině příštího měsíce.