Francie a Německo prý chtějí zavést daň z finančních transakcí i bez Británie

Londýnské City; zdroj: WikimediaCommons.org.

Pokud zítra (22. června) Británie a další odpůrci daně z finančních transakcí nekývnou na kompromisní návrh dánského předsednictví na její zavedení, Německo a Francie spolu s dalšími státy by ji mohly v rámci mechanismu zesílené spolupráce přijmout i bez nich, uvádějí diplomaté.

Dánské předsednictví se zítra naposledy pokusí získat podporu Velké Británie pro zavedení evropské daně z finančních transakcí (financial transaction tax – FTT).

Na zasedání Rady ministrů financí v Lucemburku by mělo předložit kompromisní návrh na její podobu. Podle dánských představ by měla daň fungovat na principu podobném kolkovnému a prozatím by se neměla vztahovat na finanční deriváty.   

Pokud předsednictví neuspěje a Británii nepřesvědčí, Francie a Německo budou spolu s  Belgií, Bulharskem, Finskem, Rakouskem, Řeckem, Itálii, Portugalskem a Španělskem připraveny zavést FTT na vlastní pěst, uvádějí diplomaté. Využily by tak mechanismu tzv. zesílené spolupráce, která umožňuje členským zemím kooperovat i v případě, že se některé státy nechtějí v daném okamžiku zúčastnit. 

Právě Francie a Německo jsou největšími zastánci daně. Ta může být podle některých názorů nástrojem pro omezení spekulace na finančních trzích a zároveň se stane dalším z příjmů evropského rozpočtu i národních rozpočtů jednotlivých států (EurActiv 27.9.2011).

Británie však dala najevo, že zdanění finančních transakcí nepřijme, dokud se nad touto otázkou nepodaří dosáhnout celosvětové dohody. Ostrovní zemi k tomu vedou především obavy o osud londýnské City jako jednoho z nejvýznamnějších finančních center světa (EurActiv 9.1.2012). Dalšími odpůrci daně jsou například Nizozemsko a Švédsko.

Kompromisní plán

Podle plánu dánského předsednictví by měly být finanční transakce zdaněny postupně. Nejprve by se měla daň týkat pouze některých produktů, jako jsou například akcie a dluhopisy ze sekundárního trhu.

Finanční deriváty by pak měly být zdaněny až v „pozdější fázi“, jak se uvádí v dokumentu zpracovaném dánským předsednictvím. Právě to by mělo uklidnit země jako je Velká Británie, na jejímž trhu probíhá velká část evropského obchodu s deriváty.  

Původně se také předpokládalo, že na akcie a dluhopisy bude uvalena daň ve výši 0,1 % a na obchod s deriváty později daň ve výši 0,01 %. Tato čísla by prý však nakonec také mohla doznat změny.

Předsednictví ovšem také počítá s možností, že kompromisu se dosáhnout nepodaří a celoevropská FTT zavedena nebude.

Ve svém dokumentu proto nabízí další alternativní způsoby, jak finanční sektor v Evropě regulovat a zároveň zajistit rozpočtové příjmy. Patří mezi ně daň z finančních aktivit, tedy bankovní daň ze zisku, nebo přímá regulace. Žádný z těchto návrhů však nemá dostatečnou podporu členských států.