Finsko plánuje masivní investice do výzkumu a vývoje

Vzhledem k tomu, že škrty v rozpočtech pro veřejný i soukromý výzkum a vývoj jsou vzhledem k současné finanční krizi víc než pravděpodobné, navrhla finská vláda plán zvýšení investic do výzkumu a vývoje o 4% HDP. Vláda se tak chce rychle, podobně jako na počátku 90. let, vypořádat s recesí.

Finská rada pro politiku v oblasti vědy a technologií, které předsedá premiér Matti Vanhanen, přijala začátkem prosince novou strategii, která přehodnocuje dosavadní vládní politiku v oblasti školství, vědy, technologií a inovací. Nová strategie si vytyčuje ambiciózní cíl – zvýšit do roku 2011 financování výzkumu a vývoje v zemi na 4% HDP, přičemž podíl veřejných finací by měl dosahovat 1,2%. Finsko v roce 2007 do vědy a výzkumu investovalo 3,47% HDP, přičemž veřejný sektor se na těchto výdajích podílel z 30%.

Cíl EU je zvýšit do roku 2010 investice do výzkumu a vývoje na úroveň 3% HDP. Dvě třetiny z celkové sumy by měl pokrýt soukromý sektor a jednu třetinu veřejný. Od poloviny devadesátých let ale průměrné výdaje na vědu a výzkum stagnovaly na úrovni 1,9% HDP států EU a od roku 2000 dokonce poklesly.

Ve snaze dosáhnout do roku 2011 uvedeného 4% cíle finská vláda navrhla, aby výdaje na výzkum a vývoj vzrostly do roku 2011 o 760 milionů eur.

V rámci plánu by se měly o 330 milionů eur zvýšit výdaje určené vysokým školám. Tyto prostředky mají univerzitám pomoci se základním (institucionálním) financováním a podpořit výzkumnou infrastrukturu a kariérní růst vědeckých pracovníků.

Největší agentuře, která spravuje zdroje pro vývoj technologií a inovací (TEKES), má být navýšen rozpočet o 220 milionů eur. Cílem tohoto kroku je zvýšit počet společností, které se věnují výzkumu a vývoji, podpořit inovativní malé a střední podniky, ale i výzkum a vývoj obecně a postavit se tak hospodářské krizi.

Finská akademie věd navíc dostane navíc 80 milionů eur na podporu špičkových výzkumných pracovišť. Vůbec poprvé chce vláda částkou 45 milionů eur podpořit rozvoj horizontálních sektorových výzkumných programů. Další novinkou je návrh na systematické financování rozvoje politiky v oblasti infrastruktury určené pro výzkum. Právě nedostatečný rozvoj infrastuktury podle finské vlády omezuje výkonnost v oblasti výzkumu.

V kontextu hospodářské krize je stále důležitější klást důraz na znalosti. Proto chce finská vláda plán přijmout rychleji, říká fínská ministryně školství Sari Sarkomaa.

Finsko se velice rychle dostalo z recese, která ho postihla začátkem devadesátých let právě díky intenzivní podpoře výzkumu a vývoje. „Nyní je zapotřebí stejné odvahy“, dodává Sarkomaa.