Finsko může zablokovat záchranný balíček pro Portugalsko

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur razvan ionut.

Zástupce finského ministerstva financí připustil, že kvůli stávajícímu rozložení politických sil v tamním parlamentu a blížícím se volbám je docela dobře možné, že poslanci odmítnou podpořit půjčku pro zadlužené Portugalsko.

Volby, které ve Finsku připadají na neděli 17. dubna, pravděpodobně vyhrají strany označované jako euroskeptické. Jejich představitelé odmítají nejen uvolnění pomoci pro Portugalsko, ale i další navyšování záchranného fondu eurozóny EFSF.

Finsko je přitom jedinou členskou zemí eurozóny, kde souhlas s uvolněním pomoci ze záchranného mechanismu eurozóny musí odsouhlasit parlament. Všude jinde o uvolnění půjčky rozhoduje vláda.

„Situace je čím dál napjatější,“ sdělil poradce finského ministra financí Matti Salmi agentuře Reuters.

„V posledním průzkumu veřejného mínění ze včerejška vychází, že počet těch, kteří zcela odmítají půjčku Portugalsku nebo jakékoliv navyšování záruk v EFSF, je 48 %, zbylých 52 % je pro. Je to naprosto nepředvídatelné,“ uvedl Salmi.

Poradce uvedl, že sociální demokraté, kteří až dosud vyjadřovali proevropské postoje a kteří ve volbách mohou získat zhruba 18 % hlasů, nyní prohlašují, že by se Portugalsku žádná půjčka dávat neměla a že by se tamní vláda měla se soukromými investory dohodnout na restrukturalizaci dluhu.

Vedoucí představitelé zemí eurozóny ale v březnu znovu potvrdili, že do roku 2013 (kdy začne fungovat trvalý záchranný fond ESM) by se soukromý sektor neměl na případných restrukturalizacích státních dluhů nijak podílet.

„Objíždím celou zemi. V několika posledních týdnech jsem navštívil 14 měst. Velká část lidí ale jakoukoliv racionální diskusi odmítá. Říkají pouze: pomáhat Portugalsku je chyba a byla chyba pomáhat Řecku. Měli bychom je prostě nechat zbankrotovat,“ řekl Salmi.

Případné Ne může ovlivnit i ostatní

Pokud by Finsko Portugalsku pomoc, jejíž výši Evropská komise odhaduje na 80 miliard eur, zablokovalo, může to ovlivnit veřejné mínění v ostatních zemích, zejména v Německu, o jehož finance se veškeré záchranné plány opírají. To by pak mohlo vyvolat nové otřesy na finančních trzích. Pro ty by to byl signál, že EFSF nefunguje tak, jak by měl.

„Lze říci, že určitým způsobem je ohrožena finanční stabilita celé eurozóny,“ uvedl Salmi.

Komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn, který je shodou okolností Fin, potvrdil, že nálady proti záchraně Portugalska v jeho rodné zemi sílí. Finské poslance ale vyzval, aby dali najevo odpovědnost za fungování eurozóny.

Situace by podle zdroje z eurozóny nemusela být neřešitelná. Pokud by se Finsko rozhodlo, že se na pomoci podílet nebude, podíl jeho záruk v EFSF, který činí přibližně 1,4 miliardy eur, by bylo možné rozdělit mezi zbývající členské země eurozóny.

Salmi ale naznačil, že takové řešení by mohlo být pořádně komplikované. Vzhledem k tomu, že uvolnění pomoci z EFSF vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských zemí eurozóny, bylo by třeba dohodu o EFSF upravit a vzhledem k tomu, že s úpravou by museli souhlasit všichni, mohl by návrh v některých národních parlamentech narazit.

Portugalsko bude po Řecku a Irsku zřejmě třetí zemí, které Evropská unie poskytne pomoc. Čím více zemí ale Unie musí zachraňovat, tím více sílí nesouhlas v členských zemích eurozóny. Vedle Finska se to týká Německa, Slovenska nebo Nizozemska. „Vytváří se tu dojem, že záchrana Portugalska byla už příliš,“ uvedl Salmi.

Poradce ministra financí připomněl, že v roce 1994, kdy Finové hlasovali o přistoupení své země k Evropské unii, nesouhlasilo se vstupem 43 % lidí. K členství země v eurozóně žádné referendum neproběhlo. Kdyby se konalo dnes, většina Finů by podle Salmiho zřejmě řekla „ne“.

Nesouhlas s poskytováním pomoci zadluženým zemím podle něj není jen způsob, jakým se na sebe strany snaží upoutat pozornost voličů před blížícími se volbami. Strany říkají, že „tuto linii budou držet bez ohledu na to, jestli ve vládě budou nebo ne,“ řekl Salmi.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)