Rozpočet pro období 2014–2020 musí být navýšen, jinak ho prý europoslanci nepodpoří

Zdroj: Evropský parlament.

Europoslanci se včera (13. června) během plenárního zasedání usnesli, že nepodpoří víceletý finanční rámec EU, pokud nebudou společné finanční prostředky navýšeny. Podle zákonodárců se jedině tak dokáže Evropa vyrovnat s výzvami, které jsou před ní v současné době kladeny.

Pokud nebude pro období 2014–2020 přijat silný a efektivní rozpočet EU, Evropský parlament víceletou finanční perspektivu neschválí. Včera se na tom ve Štrasburku během plenárního zasedání shodla většina europoslanců.    

Zákonodárci požadují, aby členské státy odsouhlasily dostatečně vysoký rozpočet, který EU pomůže realizovat cíle stanovené strategií Evropa 2020.

„Můžeme společně zvítězit, nebo každý zvlášť prohrát,“ prohlásil ve svém projevu lídr Evropské lidové strany (EPP) Joseph Daul.

„Žádná z evropských zemí si nedokáže sama poradit s ekonomickými, sociálními, demografickými, vojenskými, ani politickými výzvami, které před nás klade současný svět,“ dodal.

Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa je třeba bojovat proti mýtu, že evropský rozpočet je příjmem Bruselu. „Rozpočet, to jsou peníze pro naše regiony, města a venkovské oblasti,“ zdůraznil. Dodal, že pokud chce Evropa realizovat potřebné strukturální reformy, bude je muset doplnit také cílenými investicemi. To podle jeho slov musí být reflektováno i v rozpočtu.

Unie není klub

O víceletém finančním rámci pro léta 2014–2020 budou diskutovat evropští lídři na svém summitu, který v Bruselu proběhne 28. a 29. června. Vyjednávání však probíhají již nyní a pozice jednotlivých členských států se od sebe výrazně liší. Týká se to například otázky daně z finančních transakcí (financial transaction tax – FTT), která by se mohla stát dalším z příjmů evropského rozpočtu (EurActiv 8.2.2012).    

Evropský komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski již několikrát zdůraznil, že zavedení daně by mohlo do rozpočtu přinést až 54 miliard eur. Díky tomu by se mohly snížit příspěvky jednotlivých států. Jedna třetina příjmů z FTT by navíc putovala přímo do národních rozpočtů.

Spory se týkají také samotné výše celého dlouholetého rozpočtu. Zejména starší členské státy totiž argumentují, že v době ekonomické krize by Evropa neměla příliš utrácet (EurActiv 13.9.2011).

Podle francouzského europoslance Alaina Lamassoura (EPP) jde však zatím víceméně o názory ministrů financí, kteří situaci nevidí z dostatečného nadhledu. K posunu v jednání podle něj dojde právě ve chvíli, kdy se rozpočet dostane na stůl Evropské rady.

„Pokud ne, Parlament zkrátka nebude pro víceletý finanční rámec hlasovat,“ dodal.

Také lídr skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, belgický europoslanec Guy Verhofstadt, řekl: „Důvěryhodná Unie potřebuje důvěryhodný rozpočet. A důvěryhodný rozpočet potřebuje příjmy, ne členský příspěvek ve výši 1 %. Unie není žádný sousedský klub.“

„Podporuji orientaci nového finančního rámce na růst, rozvoj, udržitelnost životního prostředí a vznik nových pracovních míst," řekla česká europoslankyně Zuzana Brzobohatá (S&D). „Z hlediska ČR rovněž vítám zachování evropských fondů, zejména sociálního a kohezního fondu, které přispívají nejen ke strategickému a dlouhodobému rozvoji členských států, ale i ke krátkodobé, rychlé a cílené podpoře důsledků krize,“ dodala.