Evropský parlament přivítal Barrosův plán na pomoc eurozóně

José Manuel Barroso; zdroj: Evropský parlament.

Lídři čtyř největších politických skupin v Evropském parlamentu se pevně postavili za plán, s nímž před europoslance včera (12. října) předstoupil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Cílem Barrosovy „cestovní mapy“, která shrnuje důležitá témata před plánovaným bruselským summitem, je vyřešit stávající krizovou situaci v eurozóně.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který včera vystoupil se svým projevem v Evropském parlamentu, je přesvědčen o tom, že nastal nejvyšší čas, aby Brusel své dosavadní iniciativy, s nimž se pokoušel čelit hospodářské krizi, navzájem provázal.

Pět cílů „cestovní mapy“, od níž si Barroso slibuje stabilizaci eurozóny a opětovné nastartování hospodářského růstu, musí být navzájem provázáno a jejich implementace musí probíhat souběžně.

Barroso mezi ně zařadil vyřešení dluhových problémů Řecka, posílení eurozóny, posílení bankovního sektoru prostřednictvím jeho rekapitalizace, podpora růstových politik a vytvoření silného ekonomického vládnutí.

Maximalizace EFSF

Šéf Komise se během svého projevu věnoval i otázce záchranného fondu eurozóny EFSF, jehož změněné pravomoci před dvěma dny neprošly slovenským parlamentem a způsobily pád vlády premiérky Ivety Radičové (EurActiv 11.10.2011).

„Vyzývám všechny strany ve slovenském parlamentu, aby se povznesly nad krátkodobé politické zájmy a využily další příležitosti a dohodu (o posílení pravomocí EFSF) přijaly,“ uvedl Barroso.

Podle předsedy Komise by záchranný fond neměl být jen „ochranným mechanismem“, ale jeho působnost by měla být co největší. V případě nalévání peněz do bankovního sektoru by ale měl sloužit jako poslední možné řešení, dodal.

Před námi je spousta návrhů

Barroso prozradil, že v příštím týdnu by Komise měla vyrukovat s konkrétním návrhem na tzv. projektové obligace EU, o nichž šéf Komise hovořil již ve svém Prohlášení o stavu Unie v roce 2010 a jejichž prostřednictvím by EU mohla investovat do rozvoje infrastruktury.

Návrh na „stabilizační dluhopisy“, které se také někdy označují jako „eurobondy“, by měl následovat koncem roku, uvedl.

Legislativní návrh upravující ekonomické vládnutí bude podle Barrosa předložen co nejdříve.

Pryč s „ideologickými rozpory“

V reakci na Barrosův projev předsedové čtyř největších politických frakcí v Evropském parlamentu – Evropská lidová strana (EPP), Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), Aliance liberálů a demokratů (ALDE) a Zelení/EFA zveřejnili společné stanovisko, v němž zdůraznili, že odkládají stranou své „ideologické rozpory“ a vyzývají další instituce k vytvoření plánu založeného na Barrosových návrzích.

Zprávou by se dnes měli zabývat na svém plenárním zasedání europoslanci.

Stanoviska:

„Barrosovým návrhům vzdávám poctu,“ uvedl Joseph Daul, lídr frakce EPP, který s předsedou Evropské komise sdílí názor na přístup k řešení současných hospodářských potíží v eurozóny. „Nesmíme postupovat jen po malých krůčcích, ale ambiciózně,“ dodal.

„Věděli jsme, co je potřeba udělat s bankami před třemi lety a teď nevíme nic. Jestliže mají daňoví poplatníci zachraňovat banky, musí být podřízené státům,“ nechal se slyšet Martin Schulz (S&D).

Rekapitalizace bank musí podle Guye Verhofstadta, lídra frakce ALDE proběhnout „podle evropského plánu a nikoliv podle národních“. Zároveň je nutné se co nejrychleji dohodnout na pravidlech vydávání eurobondů, dodal bývalý premiér Belgie.

„Před tím, než půjdeme rekapitalizovat banky, zjistěme si, kolik to bude stát,“ řekla Rebecca Harms z frakce Zelených/EFA.