Evropské výzkumné sítě se bez podpory EU často neudrží

Většina špičkových výzkumných sítí (tzv. sítí excelence) se rozpadá ve chvíli, kdy do nich přestanou proudit finance z EU, píše se ve zprávě Evropského účetního dvora. Do výzkumných sítí byly pumpovány miliardy eur z evropských zdrojů v naději, že budou schopné normálně fungovat i poté, co jejich financování Evropskou unií přestane. Skutečnost je ale často jiná.

Evropský účetní dvůr ve své zprávě vydané ve středu (14. října) nešetří kritikou a poukazuje na to, že bylo utraceno 17 miliard eur na rozvoj dvou různých typů celoevropských projektů, aniž by byly stanoveny jasné cíle.

Je pravděpodobné, že vydáním zprávy dojde k růstu napětí mezi Účetním dvorem a Evropskou komisí.

Účetní dvůr ve zprávě vyzývá Evropskou komisi k “explicitnímu zdůvodnění podpory” a k definování cíle projektu před tím, než se pustí do financování drahých výzkumných sítí. Komise na tuto výzvu ihned reagovala podrobným vyjádřením, ve kterém se hájí, že její konání je vždy založeno na seriózním proplánování projektu.

Zpráva ale připouští, že investování do vývoje špičkových výzkumných sítí přineslo i nějaká pozitiva. Oceňuje získání nových poznatků, jejich sdílení a také obecně vysokou kvalitu zúčastněných vědců.

Nejvíce ale Účetní dvůr kritizuje fakt, že výzkumné sítě vytvořené na základě 6. rámcového programu EU nejsou dlouhodobě životaschopné. Skupiny vědců, různé společnosti a instituce byly ochotny spolupracovat jen do chvíle, dokud jim EU poskytovala dostatek prostředků. Celý program ale selhal v tom, že nedokázal přilákat další veřejné i soukromé investory, kteří by zajistili jeho samostatné fungování.

„Jen minimum výzkumných sítí (a žádná z těch, kterou Účetní dvůr navštívil) si dokázalo přesvědčivě zajistit soběstačnost a naději na dlouhodobě udržitelné fungování i poté, co je EU přestane podporovat,” řekl člen Účetního dvora Massimo Vari.

O tom, zda byl tento cíl reálný, Massimo Vari pochybuje. Pokračovat ve financování projektů je podle něj možné v případech, kde je naděje na přechod k jejich udržitelnosti.

Evropská komise ve své reakci poznamenala, že tento postup, při němž by se o dalším financování rozhodovalo případ od případu, je součástí 7. rámcového programu.

Zpráva Účetního dvora není prvním případem kritiky udržitelnosti výzkumných sítí. Zúčastněné strany již dříve varovaly před tím, že i úspěšné výzkumné sítě zkrachují ve chvíli, kdy přestanou být financovány Evropskou unií, a že pro to chybí dostatek politické vůle ze strany členských států a výzkumných institucí.

Také již tzv. Marimonova zpráva z roku 2004 upozorňovala na to, že je potřeba stanovit jasnější cíle 6. rámcového programu tak, aby vzrostla efektivita výzkumných sítí. Ty také musí být přístupnější malým a středním podnikům.

V souladu s širší politikou EU na podporu podniků by 15% z částky určené na výzkum mělo připadnout malým a středním podnikům. To se ale ukázalo jako dlouhodobý problém, který plyne z finančně a časově náročné související administrativy.

Další překážku představuje požadavek na sdílení duševního vlastnictví, které společnostem patří před začátkem projektu (pre-existing intellectual property) s dalšími účastníky výzkumných sítí. Podle Evropské komise řeší některé tyto problémy 7. rámcový program a v této souvislosti také připomíná další programy jako např. Eurostars, který je určen malým a středním podnikům.