Evropská rada se zaměří i na výdaje na vědu a výzkum

Přestože se jednotlivé členské země ve svých výdajích na výzkum a vývoj značně liší – od 0,4% HDP v případě Kypru až k 3,8% v případě Švédska, v průměru evropské výdaje na vědu a výzkum od poloviny 90. let stagnují okolo 1,84% HDP. Ministři průmyslu a obchodu proto vyzvali Evropskou radu, aby se tímto tématem zabývala i na nadcházejícím summitu.

I přes řadu evropských iniciativ zaměřených na posilování investic do výzkumu a vývoje na 3% HDP do roku 2010 (což je cíl, který si Evropa stanovila v rámci své Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost) čísla z Eurostatu ukazují, že je tento cíl stále mimo dosah EU.

Švédsko a Finsko jsou se svými 3,82%, respektive 3,45% HDP, na špičce v objemu výdajů, které věnují na výzkum a vývoj. S odstupem je následují Německo (2,51%), Rakousko (2,45%) a Dánsko (2,43%).

V absolutních číslech ale vydává na výzkum a vývoj nejvíc Německo, Francie a Velká Británie. Tyto země se na celkových evropských výdajích na vědu a výzkum společně podílí ze 60%, což v roce 2006 odpovídalo 210 miliardám eur. Nejméně výdajů na vědu a výzkum dává v současné době Kypr (0,42%), Rumunsko (0,46%) a Bulharsko (0,48%).

Česká republika v roce 2006 vydávala na výzkum a vývoj 1,54% HDP, což bylo o desetinu procentního bodu více než v roce 2005. Stále však zůstává pod evropským průměrem (1,84%).

Nová čísla udávají i pořadí zemí podle podílu vědců a technických inženýrů na celkové populaci. Průměr celé Evropské unie byl v roce 2006 4,8%. Nejvyšší podíl vědců a inženýrů je přitom v Belgii (7,9%), Irsku (6,8%) a severských zemích (mezi 6 až 6,7%). Naopak nejmenší podíl vědců ukazují statistiky v Portugalsku (2,7%), v Bulharsku, Rakousku a na Slovensku (3% ve všech uvedených zemích). Česká republika na tom není se svými 3,3% o mnoho lépe.

Zvyšování počtu vědců v Evropské unii bude jedním z bodů jarního summitu Evropské rady, která se koná ve dnech 13.-14. března 2008. Vrcholní evropští představitelé se na něm mají zabývat možnostmi, jak urychlit plnění cílů, které jsou předmětem lisabonské agendy. Ministři, kteří jsou zodpovědní za oblast konkurenceschopnosti proto koncem února vyzvali Evropskou radu aby se „investovalo více a efektivněji“ do výzkumu, inovací a vyššího vzdělávání na všech úrovních a aby členské země zvýšily své úsilí nutné pro dosažení cíle investovat do vědy a výzkumu 3% HDP.

Ministři dále požadují, aby vrcholní představitelé států a vlád přijali „konkrétní kroky“ k vyšším investicím do lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu a vytvořením Evropského výzkumného prostoru (ERA) „posílili mobilitu a kariérní vyhlídky vědeckých pracovníků“. Cílem je odstranit veškeré překážky přeshraniční mobilitě znalostí v Evropské unii a umožnit jejich volný pohyb (tato svoboda pohybu bývá označována jako „pátá svoboda“). Součástí ERA by mělo být například odstraňování překážek vědcům, kteří chtějí pracovat v jiném členském státě.