Komise: Růst je klíčem k překonání krize, ne úspory

Zleva: Eurokomisaři Olli Rehn, Algirdas Šemeta a László Andor; zdroj: Evropská komise.

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Evropská komise tento týden zveřejnila specifická doporučení jednotlivým členským státům EU. V rámci třetího evropského semestru jim radí, jak mají posílit svoji konkurenceschopnost a zároveň udržet stabilní hospodářství. Obecně Komise letos na státy apeluje, aby skoncovaly s úspornými opatřeními a začaly více podporovat růst.

Jednou z reakcí na krizi v EU, bylo zavedení tzv. evropského semestru. Jeho prostřednictvím členské státy koordinují své hospodářské a fiskální politiky. Vlády do Bruselu zasílají programy svých reformních plánů, které Evropská komise hodnotí a zároveň státům radí, jak své reformní úsilí ještě zvýšit (EurActiv 24.5.2013). Specifická doporučení jednotlivým zemím na rok 2013 Komise vydala tento týden (EurActiv 29.5.2013).

Jejich cílem má být vyvést Evropu z krize. Podle Evropské komise je přitom klíčem k jejímu překonání hlavně podpora růstu. „Nyní je na čase zintenzivnit zásadní hospodářské reformy, které povedou k růstu a vytváření pracovních míst, na která naši občané, zejména mladí lidé, netrpělivě čekají,“ uvedl předseda Komise José Manuel Barroso.

Podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit Bank, tento posun v zaměření ekonomické politiky od úsporných opatření směrem k podpoře růstu odpovídá dohodám politických špiček v Evropě i současnému sentimentu na finančních trzích. „Dřívější šetření přineslo aspoň dílčí zmírnění nerovnováh ve veřejných financích, naráží ale již na neochotu obyvatel dotčených zemí,“ vysvětlil redakci.

Nový postoj Komise odpovídá i současné hospodářské situaci. „Aktuálně špatný stav veřejných financí není již dán dominantně plýtváním a neodpovědností v rozpočtové politice, ale spíše nepříznivou fází hospodářského cyklu,“ konstatuje analytik České spořitelny Jan Jedlička. EU a eurozóna jsou tak prý již ve stavu, kdy nemusí za každou cenu razantně šetřit.

Nadměrné schodky

Konkrétní doporučení jednotlivým zemím se týkají řady oblastí, jako jsou daňové systémy, důchodové systémy nebo školství. Komise také hodnotí fiskální disciplínu států. V případě překročení státního deficitu nad 3 % HDP totiž může být zahájen tzv. postup při nadměrném schodku, jehož cílem je přimět stát k nápravě.

Doposud byl tento postup aplikován ve 20 z 27 členských zemí, Komise ho ale tento týden zrušila v pěti státech (Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko), kterým se podařilo své schodky snížit, zároveň byl ale zahájen na Maltě. Dalším šesti zemím byla v rámci postupu při nadměrném schodku prodloužena lhůta pro snížení deficitu. Na odstranění nadměrného rozpočtového schodku má nyní Francie, Polsko, Slovinsko a Španělsko čas až do roku 2015, Nizozemsko a Portugalsko pak do příštího roku.

Za tímto postupem stojí podle analytika Generali PPF Radomíra Jáče kroky Evropské centrální banky z loňského léta (snížení depozitní sazby, příslib záchrany eura, program „přímých měnových transakcí“). Ty totiž vedly ke zlepšení sentimentu na finančních trzích a zároveň zvýšily ochotu investorů tolerovat existenci rozpočtových schodků.

Změna v postoji Evropské komise vůči rozpočtovým schodkům je tak podle analytika patrná již několik měsíců. „Příliš rychlé rozpočtové úspory, jež by vedly k dalšímu poklesu výkonu té které ekonomiky, už nejsou vyžadovány a větší důraz je naopak kladen na reformy trhu práce, na oblast vzdělání a výzkumu a také na strukturální opatření, jež povedou ke zvýšení konkurence na trzích zboží a služeb,“ sdělil EurActivu Jáč.

Dalším důvodem nového přístupu je skutečnost, že silná fiskální restrikce již v EU jako celku proběhla v letech 2010 až 2012, připomíná Jedlička. Evropská komise proto nyní už neklade tolik důrazu na urychlenou nápravu rozpočtových nerovnováh a postiženým členským státům dává více času na stabilizace veřejných financí.

Francouzské výhrady

Při prodloužení lhůty na narovnání schodků musí ale konkrétní vláda v příslušné ekonomice provádět strukturální reformy, které mají pomoci obnovit její konkurenceschopnost a nastartovat její růst.

Ekonom Sobíšek ovšem upozorňuje, že vymáhání slibu strukturálních reforem může být složité. „Je jen otázkou, zda bude mít Evropská komise dostatečné páky na splnění tohoto slibu u zemí, jako je Francie, které nečerpají pomoc ze záchranných fondů,“ upřesňuje.

Právě Francie se proti specifickým doporučením už ohradila. Za dva roky navíc na odstranění vysokého deficitu od ní totiž Evropská komise požaduje snížení ceny práce, reformu důchodového systému nebo zjednodušení daňového systému. Francouzský prezident François Hollande na to reagoval rychle. „Komise nám nemůže diktovat, co máme dělat,“ pronesl. Smí prý jen říct, že je třeba vyrovnat veřejné finance, konkrétní kroky už by ale prý určovat neměla.

Další zemí, která se dlouhodobě nachází v problémech s veřejnými financemi, je Belgie. V rámci postupu při nadměrném schodku na ni za to EU může uvalit i finanční sankce (Belgii se během tří let nepodařilo dostat schodek pod 3 % HDP), což by se stalo historicky poprvé. Letos k tomu ale nakonec ještě nedojde, Komise se totiž rozhodla dát Belgii ještě jeden rok na boj s vysokým deficitem.

Pochvalu za strukturální reformy naopak sklidila třeba Itálie. Nová italská vláda sice podle Komise některé z nich začíná rušit, byla ale přijata důležitá opatření k udržení schodku pod 3 % HDP. Doporučení se nevyhnula ani nejsilnější ekonomice EU – Německu. Jedná se o zvýšení platů nebo snížení některých vysokých daní.

Mezi úspěšné země střední Evropy potom patří Maďarsko. Evropská komise mu totiž navrhuje zrušit postup při nadměrném schodku veřejných financí. Už loni se mu podařilo snížit deficit výrazně pod 3 % HDP a dle všeho jej pod touto klíčovou linií udrží i v dalších letech, komentuje vývoj analytik Jáč. „Zároveň toho ale bylo dosaženo za pomoci nestandardních nástrojů, mimo jiné skrze speciální daně na vybrané sektory v ekonomice,“ dodává. Komise proto Maďarsko vyzývá „k větší vyváženosti a predikovatelnosti“ zdanění podniků či k otevření se zahraniční konkurenci v některých sektorech. Pokračuje tak diskuse o vhodnosti a vedlejších dopadech některých maďarských kroků ke snížení deficitu.

K doporučením pro Českou republiku si můžete přečíst další článek EurActivu.