Evropa vyzkouší, jak budou fungovat projektové dluhopisy

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: porbital

Členské státy se včera (22. května) dohodly s Evropským parlamentem, že Unie spustí pilotní projekt společných dluhopisů, které by měly podpořit investice do infrastruktury. Pokud se myšlenka projektových bondů ukáže jako úspěšná, v příštím víceletém rámci by pro ně Evropská komise mohla vyčlenit 50 miliard eur. Zavedení projektových dluhopisů podporuje i Německo, které je největším odpůrcem tzv. eurobondů.

Jedním z nástrojů pro nastartování evropského ekonomického růstu a překonání hospodářské krize se pravděpodobně brzy stanou tzv. projektové dluhopisy, o kterých se v Bruselu hovoří již delší dobu.

Již na podzim Evropská představila myšlenku společných projektových bondů, které by měly povzbudit příliv investic do důležité dopravní, energetické a digitální infrastruktury a pomoci vytvořit nová pracovní místa a posílit konkurenceschopnost EU (EurActiv 20.10.2011).

Dluhopisy měly být také jedním z témat dnešního neformálního summitu EU. Shody nad jejich zavedením se však podařilo dosáhnout již včera během jednání Evropského parlamentu se zástupci členských států. Konečný souhlas pro zahájení pilotního projektu by měl dát na svém červencovém zasedání Parlament, který společné nástroje pro sdílení finančních rizik dlouhodobě podporuje.  

„Je třeba nalézt nové způsoby, jakými podpořit investice pro ekonomický růst. Projektové dluhopisy by mohly investice do infrastruktury zatraktivnit, aniž by kladly rizika na daňové poplatníky,“ řekl švédský europoslanec Göran Färm (S&D), který je zpravodajem Parlamentu k této otázce.

Rozhodnou trhy

Pokud bude pilotní projekt úspěšný, v rámci nové víceleté finanční perspektivy pro léta 2014 až 2020 by mohla být myšlenka projektových bondů rozvinuta naplno.

Prozatím by měla Evropská unie jako záruku pro dluhopisy vyčlenit 230 milionů eur. Podle představ Komise by se tato částka mohla až ztrojnásobit díky garancím Evropské investiční banky a pokud se do projektu zapojí i další věřitelé, konečné číslo by mohlo dosahovat 4,6 miliard eur.

Později by Komise mohla v příštím víceletém finančním rámci vyčlenit pro projektové bondy až 50 miliard eur.

Otázkou však zůstává, jak budou projektové dluhopisy hodnotit ratingové agentury. Již v dubnu minulého roku totiž agentura Fitch oznámila, že bondy by nemusely získat tak vysoký rating, jaký si Evropa slibuje (EurActiv 28.4.2011).

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso EurActivu v únoru sdělil, že Komise počítá s tím, že konečné rozhodnutí skutečně spočívá na finančních trzích. Uvedl však, že exekutiva má dostatek informací o tom, že soukromý sektor projevuje o projektové dluhopisy zájem.   

Reakci trhů by však mělo každopádně ověřit období následujících měsíců, během kterých se rozběhne pilotní projekt. Iniciativa by pak mohla být upravena tak, aby přinesla co nejlepší výsledky.

Z projektbondů eurobondy?

Podle odborníků projektové dluhopisy na záchranu stagnující evropské ekonomiky stačit nebudou. Odhadují, že do infrastruktury by mělo být v letech 2010–2020 investováno až 1,5 tisíce miliard eur.

Zastánci projektových dluhopisů je však považují za příslib zavedení tzv. eurobondů, tedy společných evropských dluhopisů, které by se podle některých názorů mohly stát nástrojem pro záchranu zadlužených evropských zemí. Debatovat by se o nich mělo právě na dnešním summitu v Bruselu (EurActiv 21.5.2012).

Hlavním odpůrcem evropských dluhopisů je Německo, jemuž by se po jejich zavedení výrazně zvýšily náklady na financování státního dluhu. Myšlenku „menších“ projektových bondů však země podpořila.