Eurozóna se zatím nedohodla na podmínkách záchrany Řecka

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Idea go.

Ministři financí zemí eurozóny se včera (14. června) v Bruselu nedohodli na podmínkách druhého záchranného plánu pro zadlužené Řecko. Největší otazník stále visí nad zapojením soukromých investorů, které prosazuje zejména Německo. Jednání ale neustávají, ministři se sejdou v neděli v Lucemburku a ještě před tím, v pátek, proběhne schůzka německé kancléřky s francouzským prezidentem.

Jaké budou podmínky další pomoci Řecku, které trápí dluhy pohybující se kolem 330 miliard eur, není příliš jasné ani po skončení mimořádné schůzky ministrů financí eurozóny, která proběhla včera v Bruselu. 

Ministři zatím nedokázali najít odpověď na to, jakou roli by v záchranném plánu měli hrát soukromí investoři. 

Jejich účast na řešení současných problémů zadluženého Řecka prosazuje zejména Německo (EurActiv 13.6.2011). Berlín se staví za to, aby banky a další finanční instituce, jež drží řecké dluhopisy, souhlasily s jejich výměnou za nové, jejichž splatnost bude o deset let delší. Řecko, jehož úvěrový rating v současné době balancuje nad dnem spekulačního pásma (EurActiv 14.6.2011), tím podle Němců získá cenný čas na ozdravení svých veřejných financí. 

Na stranu Německa se kloní například i Nizozemsko a celá řada dalších evropských zemí. 

„Blížíme se dohodě s partnery v soukromém sektoru. Musí tu být ale vyváženost: opravdová snaha na straně Řecka – pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), eurozóny a EU, a účast soukromého sektoru,“ prohlásil belgický ministr financí Didier Reynders

Jeho finský kolega, Jyrki Katainen, souhlasí s tím, že nějaká forma zapojení soukromých investorů bude v každém případě nutná. 

„Chtěl bych zdůraznit, že musíme za každou cenu odvrátit další finanční krizi. Dosáhnout vyváženosti je ale velmi obtížné,“ uvedl. 

Na druhou stranu mnohem opatrnější postoj zastává Evropská centrální banka (ECB), která se netají obavami z možných rizik – především vyhlášení státního bankrotu Řecka. Ratingové agentury totiž v minulosti pohrozily, že jakoukoli nedobrovolnou restrukturalizaci řeckého dluhu budou považovat za tzv. úvěrovou událost, jinými slovy platební neschopnost. ECB proto vládu v Athénách vyzvala, aby realizovala úsporné plány a zahájila privatizaci. 

S prodloužením splatnosti řeckých dluhopisů sice v zásadě nemají problém francouzské banky, vadí jim ale právě zmiňovaná nedobrovolnost. Řešením by podle nich mohl být nákup nových řeckých dluhopisů poté, co skončí splatnost těch stávajících. 

I z tohoto důvodu panují velká očekávání ohledně výsledků schůzky mezi německou kancléřkou Angelou Merkel a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, která proběhne tento pátek.

Ministři financí eurozóny se pak sejdou v neděli v Lucemburku a rozhodnutí o další pomoci Řecku by mělo padnout na summitu Evropské rady v Bruselu (23.-24. června). Na záchranném balíčku II se zatím předběžně shodla EU s MMF (EurActiv 6.6.2011).