Europoslanci rozhodují o osudu mezibankovních poplatků

Platební karta; zdroj: Shutterstock

Europoslanci zasedající v Hospodářském a měnovém výboru budou dnes (20. února) hlasovat o dalším osudu návrhu legislativního balíčku k platebním službám na vnitřním trhu EU včetně nařízení k tzv. mezibankovním poplatkům. Jak hlasování dopadne, není zatím jisté, k legislativě bylo sesbíráno velké množství pozměňovacích návrhů.

Modernizovanou platební směrnici, kterou doprovází nařízení k mezibankovním poplatkům, jež si mezi sebou při transakcích platební kartou účtují banky, čeká velký den. Dnes se k balíku totiž budou vyjadřovat europoslanci zasedající v Hospodářském a měnovém výboru.  

Podle českého zástupce v Evropském parlamentu Iva Strejčka (ODS) se v tento moment dá jen těžko odhadovat, v jaké podobě bude legislativa schválena a jak hlasování vůbec dopadne. „Bylo podáno velké množství pozměňovacích návrhů a celý balíček je velmi proměnlivý,“ uvedl ve včerejším rozhovoru pro EurActiv.

Mají poplatky smysl?

Evropská komise představila návrh legislativy v létě loňského roku a okamžitě se o něm rozběhla diskuse. Velkou kritiku si získal zejména návrh nařízení k mezibankovním poplatkům, které se odvádějí při platbě platební kartou.

Europoslanec Strejček (ODS): „Bylo podáno velké množství pozměňovacích návrhů a celý balíček je velmi proměnlivý“.

Komise totiž navrhla jejich zastropování. Vysoké poplatky podle ní narušují hospodářskou soutěž v EU a zvyšují náklady obchodníků na přijímání platební karty. To se v konečném důsledku projeví v ceně zboží pro zákazníka.

Proti omezení mezibankovních poplatků se ale postavily banky a platební společnosti. Argumentují tím, že poplatky přispívají výraznou měrou k udržení rovnováhy v platebním systému, protože rozdělují tíhu nákladů na realizaci a zajištění bezpečných plateb mezi jeho účastníky. V případě, že by byly poplatky sníženy, banky by byl nuceny výpadek kompenzovat například v podobě vyšších poplatků za držení platební karty, tvrdí.

Kartové společnosti poukazují i na to, že dosud nebyla zpracována žádná důvěryhodná studie, která by dopad snížení poplatků na trh zmapovala. 

„Do této doby opravdu nikdo řádně neprozkoumal, jaký to bude mít reálný dopad na spotřebitele či drobné podnikatele. Ona totiž sama Evropská komise v dopadové studii, kterou zveřejnila spolu s návrhem, přiznává, že dopad na malé a střední podniky bude po určitou dobu negativní,“ říká v dnešním rozhovoru generální ředitel společnosti MasterCard Miroslav Lukeš.

Několik scénářů

Podle europoslance Strejčka je nyní v Evropském parlamentu na stole celkem devět možných scénářů, kam se legislativa k mezibankovním poplatkům může ubírat. Nejpravděpodobnějším se podle něj jeví ten, který počítá se zastropováním poplatků do jednoho roku od vstupu legislativy v platnost. 

„Týká se to poplatků pro debetní a kreditní karty se stropem 0,3 % pro kreditní karty a 0,2 % nebo 7 eurocentů pro karty debetní,“ uvedl europoslanec.

Europoslanci prý rovněž pracují i s možností zastropovat pouze poplatky spojené s přeshraničními platbami. „Po dvou letech by Komise provedla revizi a v případě, že by regulace neměla požadovaný dopad, došlo by k zavedení stropů,“ vysvětluje Strejček. 

„Tento scénář nejvíce zachovává volné působení trhu a konkurence. Je však také předmětem vyjednávání,“ dodal.

Co bude dál?

I přesto, že se europoslanci budou dnes ke zprávám k platební směrnici a nařízení k mezibankovním poplatkům vyjadřovat a návrh pak zamíří na dubnové plenární zasedání, podle europoslance Strejčka půjde jen o „částečné“ hlasování.

„Parlament vyjádří svou pozici a rozhodne se, zda přistoupí k jednání s Radou. Je však na rozhodnutí nového europarlamentu, zda zprávu přijme tak, jak byla schválena na dubnovém plénu, a projedná v rámci trialogu, nebo celý proces absolvuje znovu od počátku,“ vysvětlil další postup.

Autor: Lucie Bednárová